Bylo, nebylo, … za oblastí Dolních Vítkovic a ještě kousek dál stál dům s velkou zahradou. Tomu domu se říkalo Dětský domov a bydleli v něm mládenci, kteří vyšli velmi brzy do světa naučenou.

Dům vedl dobrosrdečný a zkušený mistr se svými věrnými tovaryši, společně pomáhali mládencům naučit se zodpovědnosti, samostatnosti a dalším pro život potřebným věcem.

Jednoho deštivého rána mistr řekl: „Protože jste byli hodní chlapci a druhým jste v ADŘE pomáhali, půjdete s tovaryši hledat poklad. Nemusíte se bát, protože dobré víly budou strážit Vaši cestu.“ A tak se i stalo. Mládenci si sbalili pár věcí na cestu a šli. Jejich putování se neobešlo bez komplikací, ale nakonec všichni živy a zdrávy dosáhli úpatí Zlatých Hor. Po dlouhé cestě byli žízniví a hladoví, tu víla Gabriela se objevila a všechny do pohostinství u Modrého zvonu pozvala. Však oni už na ně čekali. To si všichni pochutnali!

Počasí nepřálo takovým plánům, jako je hledat poklad. Vždyť lilo jako z konve. Mládežníky to ale vůbec neodradilo. „Když už jsme tady, tak to zlato jednoduše najít musíme!“ prohlásil odhodlaně jeden z chlapců.

Míjeli náměstí, zahrady i lesy až tu najednou stáli před zlatorudným mlýnem. Všichni se dobře ve mlýně porozhlédli, vyslechli si dobré rady pocestné, až jeden vykřikl: „Hoši, tady jsou ty kádě se zlatým pískem!“ a dali se všichni do rýžování. První našel zlatinku, druhý našel … a tu najednou žbluňk a jeden z chasníků byl natotata celý mokrý! Tovaryši si nevěděli s takovým mládencem rady. Kde se vzal, tu se vzal, najednou se objevilo úplně suché ošacení, to víla Gabriela mokrému chasníkovi pomohla. „Pan mistr měl pravdu, když mluvil o dobrých vílách“ pomysleli si mládenci i tovaryši. Na konci prvního dne se všichni jednoznačně těšili do tepla a sucha. Dali by všechny svoje zlatinky za horký čaj s medem. A toho se jim dostalo (a ještě mnoha dalších věcí) v penzionu u Jarošů v Jeseníku.

Tato pohádka obsahuje mnohem více dobrých skutků i dobrých lidí, které mládenci na své cestě potkali, třeba tetu Ludku a dobré víly z OC TESCO a VEGY, které celé výpravě vždy připravily bohatou tabuli plnou chutných pokrmů, vitamínů a dobrot. To díky nim se hodovalo tři dny a dvě noci. 

Chasníci se během této cesty učili starat se o sebe i o druhé, vážit si přírody a její rozmanitosti, navštívili muzeum Vodní tvrz i Jeskyni na Pomezí a naučili se, že není špatné počasí, jen nevhodné oblečení. Záměr cesty byl naplněn, mládežníci pochopili, že pravý poklad je pár věrných přátel, kteří vyslechnou, poradí a pomůžou.  Naše pohádka má šťastný konec.

Zapojte se do dobrovolnictví a napomáhejte ke šťastným koncům i vy.

Dobrá víla Gabriela Slívová má na tel. číslo 731 623 754 a ráda vám o Studentském dobrovolnickém klubu poví více.

Děkujeme všem, kteří nám napomáhají ke šťastným koncům.

Kolektiv DC ADRA Frýdek-Místek