Jednou v roce na Vánoce strejda housle popadne, jeho vinou se z nich linou tóny záhadné. Ve Frýdlantu nad Ostravicí se letos na Vánoce také linuly tóny, ale líbezné. Místní skupina S.R.O pořádala adventní koncert. K poslechu hrály nejen housle, ale i basa, kytara, klavír, flétna a další. No a doplnily to zpěvy, které dávali vánoční atmosféře hloubku a v současné smutné situaci naději. Věřím, že se všichni přítomní cítili povzneseni.

Význam slova povznést je podle wikipedie dvojí. Ten první navrhuje, dospět na vyšší úroveň. Povznést se na vysokou/náležitou/nebývalou úroveň.

Tedy dostat se někam výš, někam kam náležíme, někam, co není pro nás obvyklé a je to mimořádné. Znáte ten pocit? V tomto ročním období, adventním čase, si připomínáme někoho, kdo se právě proto narodil. Lidé tenkrát očekávali krále, někoho vznešeného, někoho, kdo jim právě tu královskou vznešenost dá. Představovali si to ale na zámku, na vedoucích pozicích, v povýšenosti nad těmi, kteří je do té doby ponižovali v bohatosti, to je přece to, co nás dělá vznešené, ne? Ano Ježíš přišel vrátit vznešenost, přišel ale v obyčejném chlévě, v obyčejné rodině s obyčejným záměrem: všímat si právě lidí kolem, kteří potřebují povznést ve svém trápení, ve své ztracenosti nebo třeba i ve své nadutosti nebo samotě. Nepřehlížel lidi, kteří žijí na okraji společnosti, kteří jsou jinými odmítáni nebo i ty, kteří si myslí, že to dělají správně a lépe než ostatní. A tomu svůj život zasvětil, povznášel lidi do výšin, protože jim dával hodnotu, kterou jenom láska dokáže dát. Dával nebeskou hodnotu, pozemskému životu. Povznášel.

Povznést se, znamená také nepodléhat vlivu něčeho, povznést se nad spory a problémy. Povznést se nad sobecký zájem.

V období Vánoc, máme jedinečnou příležitost zastavit se a povznést se a povznášet druhé. Třeba s tím jen začít nebo to zakusit. Když se podíváme kolem nás, často vidíme vše špatné, samé nepříjemné zprávy. Nenechejme si tím řídit život. Ten z Betléma, Ježíš, sám právě dával lidem nadhled z ptačí perspektivy, že je tu něco více než jen pozemské. Že jsou také věci, které nevidíme a které přesto existují. Jako třeba dobro, které je často ve světě zastíněné. Je často jednoduché podlehnout vlivu, když většina to dělá takto. Dělejme, jak cítíme, že je správné. Povznesme se. I třeba nad spory a problémy. Nad náš sobecký zájem mít pravdu a cítit se zraněn, a tak neodpustit a nesnížit se na úroveň druhého.

Součástí programu bylo také poděkování dobrovolníkům ADRA ve Frýdlantu nad Ostravicí, kteří právě takové povznesení a vznešenost lidem, kteří to potřebují přináší. ADRA je hrdá na to, že může pomáhat propojovat lidi ochotné pomáhat, s těmi, kteří pomoc potřebují. Vážíme si takové pomoci i spolupráce a doufáme, že to všem přináší také takovou radost jako nám. My děkujeme i panu Zdeňkovi Chlopčíkovi, který se k poděkování dobrovolníkům připojil.

Děkujeme městu Frýdlant nad Ostravicí za dlouhodobou podporu dobrovolnických programů na území města.