Den Afriky 2022
Den Afriky 2022
Den Afriky připadá každoročně na 25. května. Připomíná, že africký kontinent sužuje mnoho závažných problémů, které jsou navzájem propojené.
Subsaharská Afrika je světově jedním z regionů nejvíce zasažených klimatickou změnou. Jedním ze souvisejících problémů je tzv. desertifikace.
Co se skrývá za pojmem desertifikace?
Pod tímto pojmem si asi představíme hlavně rozšiřování pouští. Ve skutečnosti ale jde o celkové znehodnocování půdy vlivem různých procesů: odlesňování, nevhodného způsobu obdělávání půdy, masivní pastvy hospodářských zvířat aj. souvisejících s rychlým růstem populace. Za viníka desertifikace je často označována také změna klimatu. Ve skutečnosti je to ale naopak: desertifikace je jedním z jevů, které se na změnách klimatu podílí.
Čísla mluví jasně
Vážnou situaci v Africe čísla popisují jasně. Např. Pobřeží slonoviny mezi roky 1990 a 2021 podle agentury Reuters přišlo o 80 % lesů, a pokud bude tento trend pokračovat, lesy do roku 2050 zcela zmizí. Spolu se sousední Ghanou je země předním producentem kakaa – lesy mizí i kvůli zakládání nových plantáží. S tím přichází další problémy – degradace půdy a sucho. K odlesňování v extrémní míře docházelo i v Nigérii, která mezi lety 2000 a 2005 přišla o 55 % lesů.
Proč je desertifikace problém?
Ztráta úrodné půdy, která není schopna přijmout a zadržovat vodu, je příčinou mnoha návazných problémů. Extrémní sucho a nemožnost vypěstovat obživu na degradované půdě způsobuje migraci lidí z venkova do velkých měst, kde žijí v katastrofálních podmínkách a upadají do extrémní chudoby. Situace nahrává násilným střetům a ohrožuje tak i mír. Lidé se uchylují i k migraci v mezinárodním měřítku.
Blýská se na lepší časy?
V polovině letošního května se v Abidjanu (Pobřeží slonoviny) konala 15. světová konference Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a přinesla dobré zprávy.
Nejlidnatější africká země Nigérie s 206 miliony obyvateli plánuje do roku 2030 zalesnit až čtvrtinu svého území. Financování bude země řešit vydáním zelených dluhopisů o objemu v přepočtu 1,6 miliardy korun. Navíc od roku 2017, kdy se země k připojila k programu AFR100, se tu podařilo vysázet již 15 milionů stromů a obnovit přes půl milionu hektarů půdy. K programu AFR100 se přihlásilo již 30 afrických zemí. Ty se kolektivně zavázaly obnovit celkem 126 milionů hektarů půdy do konce desetiletí. Pobřeží slonoviny součástí programu není, je si ale vědomo ohrožení země a do roku 2030 chce lesy pokrýt pětinu svého území.
ADRA v Africe
Projektům, které pomáhají v Africe a řeší mj. i problematiku sucha, se věnuje i ADRA Česká republika. Podívejte se na ně ZDE.
Téma desertifikace ve školní výuce
Věnujte se tématu desertifikace i s dětmi! Toto téma je nám blíže, než by se mohlo zdát.
Vyučující na 2. stupni ZŠ mohou využít naše výukové materiály k 15. cíli udržitelného rozvoje OSN „Život na souši“, jehož zkrácená verze je následující: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity.
Výukové materiály volně ke stažení najdete ZDE.
Plné znění 15. cíle udržitelného rozvoje OSN najdete ZDE.
Zdroje:
https://sedmagenerace.cz/desertifikace-pliziva-jako-selma/
https://desertification.wordpress.com/author/desertification/
Plné znění Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených suchem: http://publications.europa.eu/resource/cellar/fa986336-04bf-47e3-ad47-8374e90e77cf.0006.02/DOC_1