Vysněný výlet do Prahy se pro Jakuba konečně stal skutečností. I když je trvale upoután na invalidní vozík a neobejde se bez pomoci druhých, mohl si díky naší dobrovolnici Jindře splnit svůj velký sen a podívat se do hlavního města. Jejich nezapomenutelná cesta je důkazem toho, jak důležití jsou dobrovolníci, kteří pomáhají lidem s postižením proměňovat jejich sny ve skutečnost. Ostatně, přečtěte si o tom v příběhu, který nám Jakub zaslal.

Rád bych se s vámi podělil o skvělý zážitek v podobě dlouho plánovaného výletu do Prahy, který jsem mohl absolvovat díky své dobrovolnici Jindře.

Když konečně nastal vysněný den D, tak jsme se společně vydali na cestu vlakem z Ostravy do Prahy. Vzhledem k tomu, že RegioJet na této trase nenabízí bezbariérový vagon, byl jsem při nástupu umístěn do dětského kupé. V něm jsme společně s dětskými pasažéry absolvovali tříhodinovou cestu do Prahy. Ze začátku to bylo malinko dramatické, protože dveře vagónu nebyly dostatečně široké a já jsem se tam s vozíkem vešel jen tak tak. Ale cestu jsme nakonec zvládli, a dokonce jsem ve vlaku navázal spoustu nových přátelství.

Když jsme dorazili do Prahy, pokračovali jsme nejdříve metrem a poté pěšky do České televize, konkrétně na výstavu 70 let České televize. Tato výstava se mi moc líbila. Například mě nadchly kulisy pořadu Peče celá země. Byly tam však kulisy i z jiných pořadů, od těch nejstarších až po ty nejnovější. Zaujaly mě také večerníčky z počátků vysílání České televize – byl jsem z nich doslova unešený. Kdybychom měli více času, zůstali bychom tam mnohem déle.

Navštívili jsme také obchod České televize, který byl součástí výstavy. A prozradím vám jedno malé sladké tajemství, koupil jsem si tam adventní kalendář České televize, který se bude brzy hodit 😊. Navíc paní prodavačka byla tak hodná, že mi k tomu přidala i knížku Chaloupka na vršku jako dárek.

Byl jsem z toho tak nadšený, že jsem občas ani nevnímal, co mi Jindra říká 😊. Abyste tomu rozuměli, já mám Českou televizi hodně rád a jsem jejím velkým fanouškem.  Děkuji Jindře, že mi tento zážitek pomohla zrealizovat. Budu ji za to vděčný až do konce života a nikdy na to nezapomenu. Díky, Jindro!

Cestou na vlak jsme se ještě stihli vyfotit u velkého nákupního centra Arkády Pankrác, kam jsme se už ale bohužel nestihli podívat. Nevadí, snad příště.

A co říci závěrem? Jedno velké díky všem dobrovolníkům, kteří nám pomáhají plnit naše sny!

Dobrovolnické programy u lidí se zdravotním postižením můžeme realizovat i díky finanční podpoře statutárního města Ostravy, Městského obvodu Ostrava-Jih a Ministerstvu zdravotnictví ČR.