Program Patron propojuje mladé lidi odcházející z dětských domovů s vyškolenými dobrovolníky (patrony a patronkami), kteří jim nabídnou bezpečný vztah „jeden na jednoho“ a praktickou podporu na cestě k samostatnosti. Setkávání po seznamovacím kurzu probíhá zhruba jednou měsíčně a důležitá je i dostupnost – ideálně do hodiny cesty (cca 60 km). Největší oporou se patron stává v okamžiku odchodu z dětského domova, kdy může pomoci například s hledáním bydlení, jednáním s úřady či orientací v běžných životních situacích.

Program Patron (www.ipatron.cz) pomáhá mladým lidem z dětských domovů začlenit se do společnosti a připravit se na samostatný život. Dospívající chlapci a dívky jsou po odchodu z dětského domova na většinu věcí sami, a proto je pro ně důležité vědět, že mají komu věřit a na koho se obrátit. Okamžik osamostatnění mladých lidí z dětských domovů není totiž systémově téměř nijak ošetřen a ti tak musí téměř ze dne na den dospět a ve všem se zorientovat. Patron jim také nabízí vzácný a bezpečný vztah jeden na jednoho, který téměř neznají.

Patroni a patronky jsou starší 30 let, nepracují v pomáhajících profesích, jsou vybírání při vstupním pohovoru a prochází několikafázovým školením. K seznámení dvojic (patron – kluk, patronka – holka) a vytváření společných zážitků dochází na seznamovacím kurzu. Po kurzu již dochází k setkávání dané dvojice (tj. 1 na 1) dle jejich preferencí, přibližně jednou za měsíc na 2 až 3 hodiny. Pro vytvoření dobrého vztahu je mj. důležitá vzdálenost. Mezi dobrovolníkem/dobrovolnicí a dospívajícím by měla být vzdálenost max. 60 km, tedy tak, aby to bylo pro dobrovolníka do místa pobytového zařízení, kde dospívající žije, maximálně hodina cesty.

Cílem těchto setkání je primárně vytvořit důvěru mezi dospívajícím a dobrovolníkem. Z počátku je setkávání více o společných zážitcích, nicméně je též snahou dospívající přizvat k jednáním v servisech, s úřady apod., tak aby byla podpořena výuka nápodobou. Hlavní role patrona či patronky pak nastává v momentě odchodu mladého dospělého z dětského domova. Patroni a patronky se stávají mladým dospělým průvodci k osamostatnění, pomáhají jim se zajištěním ubytování, v jednání s úřady a jsou jim i podporou v dalších situacích, tak aby na jejich řešení nebyli mladí dospělí sami.

V patronovi či patronce získá mladý člověk blízký vztah s člověkem, který v něj věří, podporuje ho (nikoli finančně) a stojí za ním.