Mám dům plný věcí. A to se opravdu snažím kupovat jen to, co potřebujeme. Stejně máme všeho moc. Ve skříních, na poličkách, v předsíni, na stolech. Občas se snažím uklidňovat tím, že je nás doma hodně, ale moc mi to nepomáhá.

Některé věci jsou z mého pohledu užitečné. Jiné jsou zase užitečné a důležité z pohledu mého muže či dětí, i když na mne, když vidím, jak to vláčejí domů, jdou mdloby. Dřevěná maketa pušky, velký umělohmotný hrad, různé výrobky elektrotechnického průmyslu, které je přeci nutné rozebrat a zjistit, jak fungují. My, co jsme si v noci na chodbě zapíchli do nohy kus tištěného spoje, víme své.

Zbytek rodiny zase často nepovažuje za důležité věci, které vláčím do domu já. „Kolik těch knih potřebujeme?“ ptá se pochybovačně můj muž nad mým radostným nákupem z knihkupectví. „Co budeš s těma botama dělat?“ diví se zase synové, kterým k životu stačí jedny kecky.

Zkrátka a dobře to, co je v našem domě, je výslednicí zálib a potřeb nás všech a naší schopnosti obhájit si před ostatními skleničky po babičce a jiné zásadnosti.

Pak však přijde okamžik, kdy pocítíme, jeden či druhý, potřebu svůj život zjednodušit. Udělat si pořádek, vytvořit volný prostor, zbavit se toho, co už pro nás ztratilo důležitost. Třeba svetru, který vypadal v obchodě fajn, ale nikdy jsem si jej nevzala na sebe, hračky, ze které už děti vyrostly, nebo důmyslného hrnce, který jsme od kohosi dostali, ale nepoužíváme.

Co teď ale s těmi věcmi? Přiznám se, že mám problém je jen tak vyhodit do popelnice. Kolik materiálu, práce a energie stálo je vyrobit? Co když by je mohl využít ještě nikdo jiný?

Smysluplný koncept charitativních obchodů

Když jsme byli s rodinou ve Spojených státech, moc se nám líbil koncept charitativních obchodů. Najdete je úplně všude, v každém zapadákově. Myšlenka je jednoduchá. Přinesete, co doma nepotřebujete, cokoli nádobí, oblečení, knihy, hračky v obchodě se pak věci prodají dalším lidem, kteří je využijí.

Má to samé výhody. Věci, co byste jinak vyhodili, dostanou nový život, výtěžek z prodeje se použije na dobročinné účely, v obchodech pracují dobrovolníci, často milé důchodkyně, které tím získají hezkou příležitost být mezi lidmi a dělat smysluplnou práci. Kdybych měla hlasovat pro nejlepší ekonomický a ekologický počin, vyhrály by charitní obchody na celé čáře.

Vždycky jsem si říkala, proč nemůže být něco podobného u nás v Čechách. Může a už dokonce je! Díky původní iniciativě Mileny Čančíkové vznikají charitativní prodejny pod názvem ADRA obchod po celé republice. V našem okolí je najdete v Turnově, Liberci a teď od listopadu i nově v Rumburku.

Proberte šatník i police, zbavte se věcí, které nepotřebujete, uleví se Vám a uděláte dobrou věc.

Chtěla bych Vás povzbudit. Proberte šatník i police, zbavte se věcí, které nepotřebujete, uleví se Vám a uděláte dobrou věc.

Věnujte věci charitnímu obchodu v Rumburku či jinde a uděláte dobrou věc podruhé! Přihlaste se jako dobrovolníci na práci v obchodě a uděláte dobrou věci potřetí. Pro sebe, pro ostatní i pro planetu!

Více informací naleznete na webu adraobchody.cz.

Autor článku: Lucie Nováková, ADRA