Den Afriky: jak pomáhá ADRA v afrických zemích

Jak vypadá sucho, vidíme v posledních letech téměř každé léto na vlastní oči. Jak ale vypadá sucho v oblastech, kde nepršelo několik let, to už je jen stěží představitelné. A právě takové extrémní sucho zasáhlo země v tzv. „Africkém rohu“, včetně Etiopie. Dlouhodobé sucho devastuje zdroje obživy místního převážně zemědělsky zaměřeného obyvatelstva. Až 80 % lidí se za běžných podmínek živí právě zemědělstvím, převážně pastevectvím, a je závislé na střídání období dešťů a období sucha. Nyní však již pošesté v řadě deště nepřišly, chybí tak zdroje pitné vody, krmivo pro dobytek i potraviny pro lidi. Stáda vymírají, lidé trpí podvýživou a začínají se šířit nemoci s tím související.

Hladomor v Africe je velmi reálné riziko a pravděpodobný scénář. Aktuálně tomuto riziku čelí více než 20 milionů lidí. A například v Etiopii je populace velmi mladá, více než 50 % spadá do věkové skupiny do 20 let. Velké procento případných obětí tedy budou primárně děti. Ty jsou nejvíce náchylné na nemoci spojené s podvýživou (průjmy apod.), a i pokud jim nepodlehnou, bude mít podvýživa negativní dopad na jejich vývoj.
– Zbyněk Wojkowski, vedoucí oddělení zahraničních projektů

Rapidně narůstá počet lidí, kteří opouští své domovy ve snaze přežít. Živoří v provizorních táborech a jsou závislí na humanitární pomoci. Téměř 12 milionů lidí trpí nedostatkem potravin a 8,6 milionu lidí potřebuje humanitární pomoc s přístupem k vodě, sanitaci a hygieně.

Právě na pomoc tzv. „vnitřně vysídleným“ se letos soustředíme. V regionu Somali se zaměříme na oblast Mustahil, kde budeme pomáhat celkem 600 domácností (3 600 osobám) zasaženým suchem. Mezi nejohroženější skupiny populace patří ženy, děti, starší lidé a chronicky nemocní. Prioritou je zejména poskytnout jim základní potřeby (potraviny, přístup k vodě i hygienickým potřebám), zajistit ženám a dívkám bezpečnost a důstojnost a v neposlední řadě i zamezit šíření chorob. Situaci přibližuje ve videu vedoucí našeho zahraničního oddělení Zbyněk Wojkovski, více o dopadech sucha a naší pomoci si můžete přečíst také zde.

I v Nigeru pokračujeme v již započaté práci a zaměřujeme se na podporu malijských uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, kteří v důsledku ozbrojených konfliktů v Mali opustili své domovy. 7 000 z nich bylo přesídleno do města Oullam, kde pro ně vznikl uprchlický tábor. Protože přítomnost uprchlíků v regionu trvá již několik let, důraz je nyní kladen na nutnost dlouhodobých řešení, soudržnost a integraci. Malijští uprchlíci by tak neměli žít v táboře, ale měli by se socio-ekonomicky začlenit a stát se součástí oullamské komunity, nikoli však „na úkor“ hostitelské komunity. Uprchlíci se přitom stále potýkají s problémy téměř ve všech oblastech života – od přístupu ke vzdělání, přes omezené zdroje příjmů až po nedostatek potravin.

Od roku 2020 stavíme školní třídy, každý rok jsme postavili tři a pokračujeme i letos. Škola je určena pro děti uprchlíků i místní komunitu. Jde většinou o lidi, kteří museli opustit své domovy kvůli bezpečnostní situaci. Kapacity jsou stále nedostatečné, kdybychom loni nepostavili zmiňované 3 třídy, tak by v jedné třídě bylo až 130 dětí. Takhle jich je šedesát, což je pořád dost, ale na místní poměry je to dobré. Pro třídy také zajišťujeme vybavení, lavice, skříňky atd.
Andrej Arvensis, finanční a projektový manažer

Kromě zajištění přístupu ke vzdělání se zaměříme na vytvoření udržitelných zdrojů obživy pro uprchlickou populaci, například zakládáním a podporou komunitních i domácích zahrad. Prioritou jsou pro nás nejvíce zranitelné skupiny, především ženy a matky samoživitelky, které se často stávají oběťmi násilí. Celkově pomůžeme 11 125 osobám. Více o pomoci v Nigeru se dočtete zde.