V osmdesáti začal pomáhat druhým. Dnes panu Jaroslavovi plní přání dobrovolnice Monika
V osmdesáti začal pomáhat druhým. Dnes panu Jaroslavovi plní přání dobrovolnice Monika
Společná káva, procházky i tanec na Pustevnách. Už téměř pět let sdílejí pětadevadesátiletý pan Jaroslav a dobrovolnice Monika společné zážitky i radost z obyčejných setkání. Jejich příběh připomínáme u příležitosti dnešního Mezinárodního dne seniorů. Ukazuje, co může do života přinést čas věnovaný druhému člověku.
Pan Jaroslav ví, jaké to je pomáhat i pomoc přijímat. Když jeho manželka onemocněla Alzheimerovou nemocí, pět let o ni obětavě pečoval doma. Po jejím odchodu přišlo prázdno. Chuť být někomu nablízku a pomáhat mu ale zůstala. Když zahlédl letáček ADRA s výzvou, že v Ostravě hledají nové dobrovolníky, přihlásil se. Bylo mu osmdesát let, když začal svůj čas věnovat druhým.
Později mu však ubývaly síly a s dobrovolnictvím musel skončit. Sám však věděl, jakou cenu může mít krátká procházka nebo obyčejný rozhovor. Žil ve své domácnosti sám, a tak se na ADRU obrátil znovu. Tentokrát s přáním, zda by někdo mohl docházet za ním.
„Dřív jsem měl dobrý pocit z toho, že můžu někomu pomáhat. Dnes poznávám, kolik to znamená z druhé strany a tu radost zažívám s Monikou. Můžeme si popovídat, zasmát se a něco společně podniknout. Je moc příjemné vědět, že si na vás někdo udělá čas,“ říká pan Jaroslav.
Monika je dobrovolnicí ADRA v Ostravě od roku 2014. Nejprve navštěvovala paní v domově pro seniory. Když se jejich společný příběh uzavřel, rozhodla se věnovat svůj volný čas někomu dalšímu. Tak začalo její setkávání s panem Jaroslavem, kterého navštěvuje dvakrát až třikrát měsíčně. Povídají si, chodí na procházky či na kávu do oblíbené cukrárny.
Mají také vlastní tradici: každý měsíc si udělají „den splněných přání“. Pan Jaroslav řekne, co by chtěl zažít, a Monika hledá cestu, jak to uskutečnit. A co je na tom nejkrásnější? Každé přání se zatím proměnilo ve skutečnost.
Společně vyrazili na Slezskou Hartu, kde se projeli lodí. Vydali se také do Visalají, kde se pan Jaroslav narodil. Na Pustevnách si zatančili před hotelem Tanečnica, kam rád jezdíval se svou manželkou. Splnilo se mu i přání svézt se vlakem taženým parní lokomotivou – s Monikou si tento zážitek užili na Osoblažské úzkokolejce.
„Na dobrovolnictví je pro mě nejcennější, že můžu někomu dát najevo: zajímáte mě a ráda s vámi strávím čas. Když vidím, jak se pan Jaroslav těší na naše setkání, uvědomuji si, jak moc taková blízkost znamená. A sama dostávám hodně zpátky, nejenom jeho důvěru, ale i radost a možnost dívat se na život očima člověka, který tolik prožil,“ říká Monika.
Dnes, 1. října, svůj příběh představili také v Dobrém ránu České televize. Připomněli tím, že pomáhat můžeme i ve vysokém věku a stejně přirozené je pomoc přijmout, když ji potřebujeme. Z jejich pravidelných setkání vzniklo přátelství, ve kterém je stále místo pro další sny a přání.
Rozhovory s Monikou a Jaroslavem můžete zhlédnout ve dvou vstupech pořadu Dobré ráno České televize:
Chcete také někomu zpříjemnit den? ADRA v Ostravě stále hledá dobrovolníky pro seniory, znevýhodněné děti, nemocné i lidi se zdravotním postižením. Ozvěte se nám a my vám pomůžeme najít zapojení, které vám bude blízké. Vyplňte přihlašovací formulář nebo nám zavolejte: 733 485 548.