Přinášíme rozhovor s vedoucí DC Ostrava o dobrovolnictví
Přinášíme rozhovor s vedoucí DC Ostrava o dobrovolnictví
Paní Hoferková, jaký je momentálně podle Vás stav dobrovolnictví v naší zemi? Vnímáte změny v tom, jak lidé dobrovolnictví vnímají teď a například před deseti lety?
Myslím, že v poslední době se nám daří dostávat myšlenku dobrovolnictví více mezi lidi. A to i do oblastí Moravskoslezského kraje, kde není dobrovolnictví vůbec rozvinuto. To si velmi cením. Je to jeden z mála benefitů, který pandemie přinesla. Už několikrát se potvrdilo, že český národ je velmi solidární a dokáže se v mimořádných situacích semknout. Poslední zkušenost s tornádem na jižní Moravě je toho důkazem. Právě to, že lidé slyší v médiích, jak někde dobrovolníci pomáhají, je přivádí k přemýšlení, zda by i oni mohli přiložit ruku k dílu. A to je ten rozdíl. Před deseti lety nebylo dobrovolnictví „populární“, nemluvilo se o něm a dnes se více a více stává pro mnohé lidi samozřejmostí.
Dobrovolnictví je především o nezištné pomoci, je správná představa, že se pohybujete v přátelském a vstřícném prostředí?
Ano, tato představa je správná. Ne, že by se nenašly výjimky, ale je jich tak málo, že nedokážou ohrozit to, co přináší ta většina. Na naši organizaci ADRA se obracejí úžasní lidé s velkým srdcem a báječní lidé zde také pracují. Je to vlastně taková „bublina dobra“ v dnešním světě, který je mnohdy velmi složitý a nepřátelský. V oblasti dobrovolnictví se tak vlastně potkáváme pouze s pozitivně naladěnými lidmi připravenými pomáhat, se žádnou stopou zla.
Kde všude vaši dobrovolníci pomáhají?
Ta škála je skutečně široká a každý si může vybrat z pestré palety dobrovolnických programů i cílových skupin. Naši dobrovolníci pomáhají v domovech pro seniory, v nemocnicích, v zařízeních pro zdravotně a mentálně postižené, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc i v domácnostech. Svůj čas věnují dětem, osamělým seniorkám a seniorům, nemocným či lidem s postižením.
Kdybychom teď byli konkrétnější, můžete popsat, jak se můžou lidé stát dobrovolníkem nebo dobrovolnicí? Jak celý proces probíhá?
Pokud o dobrovolnictví uvažují, tak bych jim určitě doporučila zavolat nám na telefonní číslo 733 485 548 a domluvit si osobní schůzku přímo v našem centru. Kdo preferuje internet, tak může vyplnit formulář pro zájemce o dobrovolnictví na našich webových stránkách www.adraostrava.cz. Na prvním osobním setkání si obvykle povídáme o vzájemných očekáváních ve vztahu k dobrovolnictví, individuální motivaci každého zájemce, jeho časových možnostech i osobním zaměření. Každý se pak může rozhodnout, s jakou cílovou skupinou se bude cítit nejpříjemněji a jaká pomoc mu dává největší smysl. Na základě toho se pak domluvíme na termínu školení, kterým musí projít každý dobrovolník.
Musí zájemce o dobrovolnictví splňovat nějaké požadavky nebo se dobrovolníkem může stát skutečně každý?
Nejdůležitější je chuť pomáhat a ochota věnovat svůj volný čas druhým. K dobrovolnictví nepotřebujete žádné speciální vzdělání či schopnosti. Samozřejmě se vítá určitá míra empatie a schopnost naslouchat druhým. Jsou tady však určité zákonné podmínky, kterými se řídí naše legislativa. Jejich smyslem je chránit jak naše klienty, tak dobrovolníky samotné. Proto se dobrovolníkem může stát každý občan ČR starší 15 let, který doloží čistý výpis z rejstříku trestů a potvrzení od lékaře, že může dobrovolnickou činnost vykonávat.
Kdo celým tímto procesem dobrovolníky provází?
Určitě se nikdo nemusí bát, že na dobrovolnictví bude sám a že se nebude mít na koho obrátit, pokud nastane nějaký problém. Každý náš dobrovolník má svou koordinátorku, se kterou se seznámí už na prvním vstupním školení. Ta s ním vyřídí veškerou administrativu, půjde na první schůzku ke klientovi nebo do zařízení a je po celou dobu k dispozici, když si dobrovolník neumí s něčím rady. Několikrát ročně pak pořádáme pro dobrovolníky společná setkání, kde můžou sdílet své radosti, ale i starosti. Právě na těchto setkáních vznikají nová přátelství, která jsou někdy velmi silná a přetrvávají řadu let.
Je dobrovolnictví časově náročné?
Vůbec ne. Je na každém, kolik času je ochotný dobrovolnictví věnovat. Naši dobrovolníci a dobrovolnice obvykle dochází za svými klienty 1x týdně na 1-2 hodiny, ale není to pravidlo. Časové možnosti vždy probíráme hned na začátku tak, aby docházení vyhovovalo oběma stranám. To, co ale zdůrazňujeme už na úvodním školení je, že když už se někdo pro dobrovolnictví rozhodne, tak je dobré u něj vytrvat dlouhodobě. Není většího zklamání, než když si klient na dobrovolníka zvykne, těší se na jeho návštěvu a ten pak s dobrovolnictvím skončí.
Musíte se setkávat se silnými lidskými příběhy. Podělíte se s námi?
Je asi těžké vybrat z toho množství příběhů jen jeden. Někdy jsou ty příběhy krásné, někdy velmi těžké. Stává se, že dobrovolník pomůže svou přítomností a zájmem uzdravit pacienta, postavit ho na vlastní nohy, převzít opět kontrolu nad svým životem, dát mu pocit důležitosti, to, že někomu na něm ještě záleží. Jindy se podaří „jen“ zpříjemnit, ulehčit, zkvalitnit konec života. Nebo otevřít obzory děťátku, které žije v nepodnětném prostředí. Stává se, že vztah mezi seniorem a dobrovolníkem přeroste v přátelství a třeba osamělý senior je pozván k společnému prožitku Vánoc do rodiny dobrovolníka. Je také krásné vidět, jak mnozí a nejenom mladí lidé po zkušenosti s dobrovolnictvím nasměrují svou profesní kariéru k pomáhání.
Co byste na závěr vzkázala těm, kteří o dobrovolnictví přemýšlejí, ale ještě se nerozhodli?
Snad jen to, aby našli odvahu. Pokud mají kousek volného času, nebo silně touží pomáhat a tento čas jsou ochotni, mnohdy na úkor svých osobních zájmů, najít, není potřeba váhat. Každý máme nějakou dovednost, kterou jako dobrovolníci můžeme uplatnit. Ať už při pomáhání seniorů, dětem, zdravotně postiženým nebo třeba v ekologii, kultuře. Každého baví něco jiné. Stačí jen hledat a rozhodnout se.
A ještě úplně poslední otázka, pokud tento rozhovor právě teď čte senior nebo seniorka, kteří se cítí osaměle a uvítali by společnost vašeho dobrovolníka, na koho se u můžou obrátit?
Víme, že takoví senioři jsou a někdy se jenom bojí zeptat nebo ani neví, kdo by jim v jejich situaci mohl pomoci. A právě pro ně je tady naše Dobrovolnické centrum ADRA Ostrava. Doporučuji obrátit se přímo na naši koordinátorku programu senioři v domácnostech Irenu Vyhlídalovou: irena.vyhlidalova@adra.cz, t. č.:739 605 900. Jenom ještě zdůrazním, že tato služba je zdarma a je určena pro seniory v Ostravě.