V neděli 19. 6. se sjeli dobrovolníci z řad studentů i nestudentů na vlakové nádraží v Ostravě, kde plni očekávání odjeli rychlíkem do Mukačeva. V brzkých ranních hodinách 20. 6. dorazili na místo a po krátkém odpočinku se ujali svých úkolů. Mezi sebou se již částečně znali, neboť  se v Olomouci účastnili povinného školení, ale s dětmi se seznamovali až na místě. Nebylo to vůbec těžké, protože ukrajinské děti jsou velmi vstřícné a zvědavé. Jako první se tvořily skupiny podle věku, pohlaví a dovedností. Vedoucí tábora Barbora Liszková se tábora účastní již po páté a určité zkušenosti už má. Věděla přesně, s čím má začít  a během dopoledne již ukrajinské děti vyráběly různobarevné šátky, aby každý věděl, do jaké skupiny patří.

Čeští dobrovolníci mají vytyčený program na každý den a v rámci možností ho dodržují. Primátor Mukačeva Sergej Baloga chtěl projevit určité poděkování a celý tábor v pátek dopoledne pozval do kina. Každý účastník dostal i malé pitíčko.

V rámci programu se uskutečňují výlety do okolí a děti se těší i na koníčky, které tábor navštíví. Aby toho nebylo málo, dětem a dobrovolníkům se představí i pohraničníci, kteří jim předvedou své dovednosti a přiblíží jim život v kasárnách.

A to hlavní, co musí být, je kuchyně. Dětem i dobrovolníkům je zajišťována pětkrát za den kvalitní strava. Vaří se maso, ale i vegetariáni si přijdou na své. Hlavní kuchařka Silva Vasiljevna denně nakupuje na blízkém trhu čerstvou zeleninu a ovoce.

Tábor končí 3. 7. a děti konec tábora nesou vždy velmi smutně. Během čtrnácti dní, co mají české dobrovolníky jen pro sebe, si do sytosti užijí her, sportu, kreativity, výletů a dobré kuchyně. Celý rok pak na to s radostí vzpomínají.

Čeští dobrovolníci jsou úžasní, že se rozhodli takto strávit čtrnáct dní v cizí zemi a v nelehkých podmínkách. Tábor je nyní v plném běhu. Přejeme jim, aby vše zvládali s nadhledem a tolerancí, jak doposud a šťastně se vrátili domů.

Za vše ještě jednou velký dík. Jménem realizačního týmu

Karel Folwarczny – Karsen