Poděkování dobrovolníkům z bohumínského nádraží

Když začala válka na Ukrajině a lidé prchali ze svých domovů, hodně z nich se rozhodlo zamířit k nám do České republiky. Jelikož jeden z hlavních dopravních uzlů je právě v Bohumíně, brzy tam začaly jezdit vlaky, plné ukrajinských občanů… smutných, vyděšených a někdy i zmatených – převážně žen, dětí a seniorů. Pro velkou většinu z nich byl Bohumín jen přestupní stanice, přesto při čekání na navazující spoj strávili na nádraží až 5 hodin.

A tak nastal čas podat pomocnou ruku. Když naše Dobrovolnické centrum ADRA vyhlásilo nábor dobrovolníků pro pomoc na vlakovém nádraží, začalo se hlásit velké množství lidí, kteří začali okamžitě pomáhat přijíždějícím uprchlíkům. Někteří jim pomáhali se zavazadly z vlaku i do vlaku, pomáhali jim zorientovat se, popř. koupit jízdenky na vlak, jiní jim podávali jídlo, pití, kafe…

Tito obětaví lidé pomáhali nezištně, s otevřeným srdcem a na úkor vlastního spánku, pohodlí a nejeden z nich obětoval i dovolenou v práci. Prostě neskutečně dobří lidé.

Kdybychom to měli shrnout v číslech, přihlásilo se nám 166 dobrovolníků, z toho 135 se aktivně zapojilo. Chtěli bychom všem poděkovat osobně, ale vzhledem k jejich počtu jsme vybrali 18, kteří měli nejvíc dobrovolnických hodin a pozvali jsme je do cukrárny Bastien Café v Bohumíně na skvělý zákusek a kávičku. Přišla i zástupkyně města Bohumína Mgr. Miroslava Šmídová, která dobrovolníkům jménem města poděkovala a předala jim dárky. Hezky jsme si popovídali, společně jsme se vyfotili, předali jsme dárky i za ADRU a shodli jsme se, že bychom spolu určitě chtěli pokračovat ve spolupráci.

Nezapomněli jsme samozřejmě ani na ostatní pomáhající a pozvali je k nám do Dobrovolnického centra ADRA Havířov, abychom i jim mohli osobně poděkovat, předat jim malé dárečky a poslechnout si jejich příběhy z bohumínského nádraží.

Jeden dobrovolník, který se našeho setkání nemohl zúčastnit nám poslal nádherný email, který s jeho svolením ocitujeme, protože tak krásná a milá slova by si mělo přečíst co nejvíce lidí:

Dobrý den, děkuji za dárečky i hezké pozdravy a už teď se těším, že se brzy potkáme. Vaše činnost mě tak nadchla, že už jsem ve stavu, že chci občas zase v rámci mých možností pomoci. Před několika týdny jsem jel s Adrou pomoci, abych si něco dokázal, a po několik nocích jsem pochopil, proč lidi jako Vy to „dělají“. Jsem v tom až po uši a brzo si opět najdu nějakou možnost Vaším prostřednictvím alespoň trochu pomoci. Vždyť ten život je tak rychlý, že až v Bohumíně jsem si uvědomil, že hodnoty jsou úplně jinde a za to díky. Brzy na shledanou. Rostislav

Myslím, že teď už není co dodat…

Gabriela Barišová, koordinátorka dobrovolníků