Tři roky od tornáda: co se stalo, už nikdo nevymaže

„To, co se tady stalo, už nikdy nikdo nevymaže. Vždycky to bude ‚před tornádem‘ a ‚po tornádu‘. Mám ale pocit, že hned po tom nejhorším, co nás v novodobé historii potkalo, přišlo to nejlepší. Tolik solidarity a pomoci lidí z celé republiky jsem ještě jinde neviděl. Moc děkuju všem, kteří tehdy pomáhali,“ ohlíží se za událostí jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jeho osobní zkušenost potvrzují i data. Stát, neziskové organizace i jednotlivci poskytli postiženým obcím a lidem finanční pomoc v řádu miliard korun. Díky obětavé práci záchranářů a dobrovolníků se podařilo překonat nejhorší následky tragédie a prostřednictvím veřejných sbírek se vybralo celkem více než 1,1 miliardy korun. Dárci a dárkyně, kteří se rozhodli lidem zasaženým tornádem pomoci prostřednictvím Adry, se na rekordním výsledku podíleli částkou 73 951 000 Kč, další materiální pomocí v hodnotě několika milionů korun přispěly české firmy. Z hlediska objemu vybraných finančních prostředků byla tato sbírka naší třetí největší sbírkou.

Myslím na vás všechny, držte se a všechno zvládněte, pokud to půjde, pomůžeme a budeme se za vás modlit. V takových chvílích si každý uvědomí, jak nesmírně důležité je si pomáhat…
– dárkyně Miriam

Během poskytování pomoci došlo historicky poprvé také k velmi úzké spolupráci mezi pomáhajícími organizacemi v terénu a soukromými dárci a nadacemi. Tato spolupráce se ukázala jako mimořádně efektivní a pomohla k rychlému a cílenému rozdělení pomoci mezi obyvatele postižené katastrofou. V roce 2023 provedla společnost SocioFaktor evaluační výzkum, který vyhodnocuje dopady tornáda a efektivitu distribuce pomoci. Zadavatelem výzkumu jsme my, humanitární organizace ADRA, a na jeho realizaci se finančně i v roli respondentů podílejí Člověk v tísni, Středisko humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE, Nadace Karel Komárek Family Foundation, Nadace ČEZ, Nadační fond Českého rozhlasu, Nadace Via a Donio. Finanční pomoc nabízenou spolupracujícími organizacemi využilo až 90 % lidí v zasažené oblasti. Výzkum dále hodnotí dopad pomoci na domácnosti s dvouletým odstupem a zkoumá, jak se jim podařilo vyrovnat se s důsledky tornáda.

Za uplynulé tři roky se podařilo obnovit naprostou většinu zničených domů a infrastruktury. Většina lidí se již vrátila do svých domovů a život v postižených oblastech se vrací do normálu. Z výzkumu vyplynulo, že největší podíl pomoci poskytly nestátní neziskové organizace, které zajišťovaly finanční, materiální i psychologickou pomoc. Pomoc ze strany pojišťoven byla často hodnocena jako nedostatečná kvůli neaktuálním pojistným smlouvám a rychlému růstu cen stavebního materiálu.

Klíčovou roli v prvních dnech po katastrofě sehráli dobrovolníci a dobrovolnice, kdy poskytovali nezbytnou manuální pomoc při odklízení a rekonstrukci. Nicméně koordinace dobrovolníků nebyla vždy optimální, což vedlo k problémům s dopravou, ubytováním i stravováním dobrovolníků. Zpráva zdůrazňuje, že informovanost obyvatel o dostupné pomoci byla klíčová, ale zároveň poukazuje na nedostatečnou koordinaci a komunikaci mezi poskytovateli pomoci a zasaženými domácnostmi.

Výzkum také odhalil, že kvalita života zasažených obyvatel se postupně zlepšovala, i když nedosáhla úrovně před katastrofou. Největší zlepšení bylo zaznamenáno v oblasti finanční situace, zatímco kvalita okolí a vztahy v komunitě zůstávají výzvami.