Slečna Kristýna Štecová už několik let dochází do Domu pokojného stáří NADĚJE ve Zlíně na Jižních Svazích. Pro občasník s názvem Senioři v krajích popsala své zkušenosti s dobrovolnictvím. Rozhovor najdete níže nebo na odkaze: https://seniorivkrajich.mpsv.cz/wp-content/uploads/2020/12/2020-11-PolStar_Obcasnik-6.pdf

Proč jste se rozhodla stát dobrovolníkem?

Asi jsem to v sobě vždycky trochu měla. Pamatuju si, že jsem se jako dítě ráda zastavovala u okna sousedky, ve kterém trávila hodiny pozorováním světa venku. Přišlo mi úžasné, jak moc můžete někomu udělat radost jen tím, že se s ním na chvíli dáte do řeči. Intenzivněji jsem o tom pak začala přemýšlet několik měsíců předtím, než jsem s dobrovolnictvím začala. Spouštěčem nakonec byl jistý zvrat v mém osobním životě. Prostě jsem potřebovala začít někomu pomáhat, protože jsem věděla, že tím pomůžu i sobě.

Jak dlouho už pomáháte jako dobrovolník?

Začala jsem na jaře 2015, takže to za pár měsíců bude 6 let.

Co Vám dobrovolnictví přináší?

Nekonečné množství nádherných a někdy až dojemných situací, ať už při práci se seniory nebo se znevýhodněnými dětmi. Při dobrovolničení u seniorů pak také vnitřní zklidnění a jakousi pokoru. Vidíte, jak vypadá konec života, a to nejen v domovech důchodců, ale obecně. Líbí se mi, jak jsou ti lidé křehcí, a zároveň za sebou často mají neuvěřitelné životní příběhy. Baví mě dějiny 20. století a povídání s klienty, kterým je někdy bezmála sto let, je unikátní setkání s někým, kdo to všechno prožil a má to doslova vepsáno ve tváři.

Překvapilo Vás něco na dobrovolnictví?

Mile mě překvapilo, kolik organizací a neziskovek se dobrovolnictví věnuje a jak široký je jejich záběr. Pokud má někdo chuť páchat dobro, má nepřeberné množství možností – senioři, postižení, nemocné děti, útulky… Z toho si nejde nevybrat.

Proč byste doporučila dobrovolnictví ostatním?

Pro společnost jako celek to má nenahraditelnou hodnotu, jsou to lidé z naší komunity. Myslím, že bychom se měli zajímat o to, jak se daří těm, kteří jsou znevýhodnění, v horší životní situaci nebo prostě jen na sklonku života. Pokud budeme naši společnost kultivovat, bude z toho ve finále mít „profit“ každý. V osobní rovině bych pak řekla, že je to jedno z nejsmysluplnějších vyplnění volného časů, jaké znám. Obohatí vás to způsoby, o kterých člověk do té doby ani nevěděl, že existují. Dobrovolnictví prostě přidává životu další rozměr

Děkujeme za rozhovor.