“Ty máš krásné oči! A řasy taky! Já bych tě nejraději umačkala!” Nelekejte se, vážně vám netlumočím rozhovor zamilované dvojice odněkud z lavičky ve Stromovce. Tato slova zaznívala v Domově pro seniory Máj ve středu 26. října, kdy tam na návštěvu zavítala dobrovolnice Kristýna Žáková se svými poníky. Asi se správně řekne – s klisnami poníka.

Dvanáctiletá Sněhurka a desetiletá Vivien naoko bezelstně skláněly hlavy do klína sedících klientek a klientů Domova a dopřávaly si od nich hlazení, česání kartáčem, krmení mrkví, jablkem i granulemi a také těch výše uvedených obdivných poznámek. Paní Žáková na ně prozradila, že jejich bezelstnost je opravdu jen předstíraná, protože “holky jsou prý hlavně mlsné”. Ovšem vzápětí nešetřila pochvalou, protože jejich trpělivost, klid a disciplinovanost jsou skvělé předpoklady pro hipoterapeutický výcvik, kterým procházejí.

A že jejich návštěva má skutečně “léčebné” účinky, prozrazovaly rozzářené oči, úsměvy a smích zúčastněných. A já osobně se přiznám i k dojetí, které ve mně radostný smích klientů vyvolával. Uvědomila jsem si, že je to pro mě cenný obrázek. Přeju do Domova, aby se dařilo tento obrázek smějících se klientů zevšednět, protože to je ta pravá a nejlepší odměna pro všechny.

Iva Pilná

Koordinátorka dobrovolníků