Cena Křesadlo se po 12 letech opět vrátila na jih Čech.

V pondělí 4.12. se v prostorách Jihočeského muzea předávaly ceny „Křesadlo“ za dobrovolnickou službu. Máme velikou radost, že oceněni byli i dobrovolníci našeho Dobrovolnického centra ADRA Č. Budějovice.

Více o celé akci si můžete přečíst v reportáži Ivy Pilné

Co ve mně vykřesalo pondělní vyhlášení Křesadla?

Řeknu to bez obalu, v pondělí 4. 12. 2023 na vyhlášení ceny Křesadlo, jsem se těsně po 16. hodině platonicky zamilovala. Způsobil mi to Lukáš Randák, zpěvák z Jihočeského divadla, který program zahájil písní ze známého seriálu Zdivočelá země. Jeho profesionální, klidný a vyrovnaný projev, včetně krásného hlasu (a ach, toho úsměvu), mě upoutal a vyslal do tak vznešených pocitů, že jsem si je nazvala láska.

Myslím, že organizátoři – Regionální dobrovolnické centrum pro Jihočeský kraj – na mě tuhle salvu poslali zcela neúmyslně a neplánovaně. Ačkoliv i tak se jim v průběhu celého podvečera dařilo v nádherném barokním sále Jihočeského muzea, od začátku až do konce, udržet autentickou atmosféru zřetelného lidství a blízkosti, takže bylo stále z čeho čerpat a pravděpodobně by ta citová darda přišla i bez Lukáše. Velmi obdivuji jemné, přirozené, chvílemi vtipné, přitom důstojné provázení celým programem, jak to předvedl pan Zdeněk Krejsa, ředitel KreBul, o.p.s. Až ve mně vzbudil obavu, zda první vyhlášení Křesadla v Jihočeském kraji po 13 letech, nenasadilo laťku tak vysoko, že už příště bude jen obtížně překonatelná. A že nějaké “příště” bude, potvrdila k naší úlevě a těšení i paní Lucie Kozlová, náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje.

Nepředbíhejme, současnost se totiž ukazuje jako velmi radostná. Deset dobrovolníků z 32 nominovaných si odneslo cenu a pozor, dva z nich jsou naši Adráci! Paní Marii Badalovou nominoval dokonce Domov pro seniory Máj, kam paní Badalová chodí pravidelně, nezištně a dodávám i nenápadně, svoji dobrovolnickou činnost vykonávat od roku 2007. Jak lépe prokázat, že tahle dobrovolnice je pro klienty Domova opravdovým přínosem? Cenu obdržel také pan Daniel Vaněk, ke kterému mě napadá snad jen: “To je náš Dan!” Pokud totiž někdy v týmu ADRA pociťujeme určitou ženskou bezbrannost při řešení obzvláště nekomfortní situace, snad každá z nás vyšle paprsek nevědomé prosby o záchranu k našemu Danovi. A on svým mužským, zemitým, obyčejným a tolik člověčím způsobem pomůže, stejně jako pomáhá při dobrovolnictví v domácnosti.

Ocenění i nominovaní dobrovolníci mě pobavili svým přístupem: většina totiž vyjádřila opravdu upřímný údiv, skromnost a opravdovou nevědomost nad významem svého počínání – …vždyť nedělám nic zvláštního… teď jste mě přechválili…

Jsem potěšená, že svůj čas můžu sdílet s právě takovými lidmi. Mají můj obdiv. Děkuji dodatečně za zážitek a nádherný začátek adventního času. Nepochybuji, že v mém okolí se už nyní skromně a nenápadně činí další adept na toto ocenění. Slibuji, že nezůstane bez povšimnutí a že opět s radostí sepíšu jeho nominaci, abychom si společně při vyhlašování Křesadla dopřáli zastavení se na vlně vzájemné sounáležitosti.

Ivana Pilná
Koordinátorka dobrovolníků