Dobrovolnictví je bezesporu významným společenským jevem současnosti, který se stále více stává součástí života vyspělých společností. V rámci zpracování diplomové práce na téma „Význam dobrovolnictví v sociálních a zdravotnických zařízeních“ byl v prvním čtvrtletí roku 2012 zrealizován výzkum v několika organizacích aktivně spolupracujících dobrovolníky vysílanými Dobrovolnickým centrem ADRA v Prostějově.

Praktická část diplomové práce je zaměřena na zmapování problematiky dobrovolnictví a jeho významu z pohledu zaměstnanců sociálních a zdravotnických zařízení, spolupracujících s dobrovolníky, ve srovnání s pohledem samotných dobrovolníků a zaměstnanců organizací, kteří se podílí na vedení organizace nebo jsou koordinátory dobrovolníků.

Pracovníci vybraných sociálních a zdravotnických organizací byli osloveni prostřednictvím tištěných dotazníků, ve kterých měli možnost vyjádřit své názory na téma dobrovolnictví. Zajímal nás především pohled zaměstnanců na význam dobrovolnictví pro uživatele, organizaci i samotné dobrovolníky. Cílovou skupinou byli zaměstnanci organizací: Centrum sociálních služeb Prostějov, p.o., Domov důchodců Prostějov, p. o., Domov důchodců Šumperk, p. o., Dům seniorů POHODA Chválkovice, p. o. a Hospic na Svatém Kopečku u Olomouce. Celkem bylo do každé z organizací umístěno 30 dotazníků (vzhledem k možnému počtu zaměstnanců v organizaci) tj. celkem 150 dotazníků, z nichž bylo vyplněno 134 dotazníků tzn. návratnost 89 %.

  Data získaná prostřednictvím dotazníkového šetření poukazují na pozitivní přístup zaměstnanců organizací k dobrovolnictví. Většina zaměstnanců organizací při své práci setkává s dobrovolníky, kteří se věnují individuální činnosti s klientem organizace. Přínos dobrovolníka pro organizaci vnímají v možnosti rozšíření a zkvalitnění jejich služeb, dále v poskytnutí zpětné vazby na jejich práci a získání nových podnětů a nápadů. Z pohledu zaměstnanců organizací je dobrovolník výrazným pomocníkem při vyplnění volného času klienta a svou přítomností předchází jeho pocitům smutku a osamělosti. Dobrovolnictví pak samotnému dobrovolníkovi přináší především dobrý pocit z pomoci potřebným, nové dovednosti a zkušenosti a možnost vyzkoušet si práci v sociálních službách. Z hlediska společenského kontextu dobrovolnictví rozvíjí možnosti a uplatnění každého jedince a pomáhá při výchově k morálním hodnotám. Dobrovolnictví je zaměstnanci vnímáno také jako vhodná alternativa ke konzumní společnosti a forma propojení různých oblastí společnosti.

Pro možnost srovnání výsledků dotazníkového šetření bylo uskutečněno deset strukturovaných rozhovorů s dobrovolníky a čtyři rozhovory se zaměstnanci zařízení, kteří působí jako koordinátoři dobrovolníků nebo jsou pracovníky ve vedení organizace.

Realizované rozhovory s dobrovolníky poukázaly na jejich blízký vztah k dobrovolnictví, které považují za samozřejmou součást svého života. Prostřednictvím dobrovolnictví získávají dobrý pocit z pomoci starým a nemocným lidem. I přesto, že většina z nich má svůj život naplněný spoustou jiných povinností a aktivit, naleznou si pravidelně čas, který bez očekávání vděčnosti či přímo odměny věnují jiným. Díky chování a jednání těchto i jim podobných, získává dobrovolnictví celospolečenský rozměr. Dobrovolnictví nám všem může pomoci znovuobjevit to, co je v lidské životě důležité a na čem skutečně záleží.

 Prostřednictvím rozhovorů se zaměstnanci organizací, kteří se podílí na koordinaci dobrovolníků v zařízení či jsou součástí vedení organizace, zjišťujeme postoj organizací k problematice dobrovolnictví. Všichni zúčastnění mají praktické zkušenosti s dobrovolnickou činností uvnitř organizace a přistupují k její realizaci jako k možnosti zkvalitnění nabízených služeb a poskytnutí lidského kontaktu s jinými osobami, než jsou zaměstnanci organizace. 

Po vyhodnocení dat z dotazníku jsme dospěli k potěšujícím závěrům o pozitivním nazírání zaměstnanců organizací na fenomén dobrovolnictví. Z některých výsledků však můžeme usuzovat, že ne všichni zaměstnanci sdílí tento názor a dobrovolnictví v organizaci bez výhrad přijímají. Z výpovědí dobrovolníků, jejich koordinátorů i zaměstnanců ve vedení organizací vyplývá, že se stále objevují problémy při chápání role dobrovolníka v organizaci a přijímání ze strany zaměstnanců organizací.  Největší překážkou se pak jeví komunikační bariéry mezi dobrovolníky a zaměstnanci organizací.

Bc. Petra KURFÜRSTOVÁ

Autorka diplomové práce navrhuje v rámci zkvalitnění působení dobrovolníků v sociálních a zdravotnických organizacích několik opatření mezi něž zařazuje především soustavné vzdělávání pracovníků sociálních a zdravotnických organizací i samotných dobrovolníků, vzájemnou otevřenou komunikaci a podávání zpětné vazby o jejich práci.

 

Celý text diplomové práce včetně vyhodnocení dotazníkového šetření je dostupný na :

http://theses.cz/id/mou5ap/DP_Kurfrstov_Petra.pdf