Tečka za tornádem: naše pomoc je u konce
Tečka za tornádem: naše pomoc je u konce
„Na tornádo vzpomínám jako na dosud nejtěžší událost, kterou jsem za dobu svého působení v Adře zažil,“ říká Josef Koláček, koordinátor humanitární pomoci při mimořádných událostech v Česku. S koncem roku 2022 jsme uzavřením veřejné sbírky na pomoc obětem tornáda uzavřeli také tuto významnou kapitolu v historii naší pomoci. Všem dárcům a dárkyním, kteří na sbírku SOS tornádo přispěli, ještě jednou děkujeme. A v rozhovoru s Jožkou přinášíme poslední ohlédnutí za tím, jak naše pomoc vypadala a co vše se i díky vaší podpoře podařilo.
pomoc v číslech
250
domácností získalo finanční podporu na obnovu po tornádu
70 000 000
korun jste přispěli ve veřejné sbírce na pomoc obětem tornáda
Kde jsi byl ve chvíli, kdy ses dozvěděl o tornádu a co se ti honilo hlavou?
To si pamatuji úplně přesně. Seděli jsme s rodinou na terase domu a sledovali podivně zbarvenou oblohu před příchodem bouřky. V té chvíli, kdy u nás byl ještě klid, v obcích na jihu už proběhlo tornádo s tragickými následky. V té chvíli mi také začal zvonit telefon ve kterém jsem slyšel těžko uvěřitelné informace a prosby o pomoc. Padl na mě tíživý pocit a šel jsem si zabalit na cestu.
Jak rychle jsi byl na místě?
Do zasažené oblasti jsem dorazil okolo 23. hodiny. Už po cestě a navzdory výpadkům sítí jsme s kolegy domlouvali vyhlášení veřejné sbírky a ještě v průběhu noci začali organizovat pomoc. Nejdříve jsem dorazil do Lužic do místního evakuačního centra a s rozedněním se pak podařilo projet celou zasaženou oblast. Hned ráno jsme měli první online meeting, kde jsme stanovili postup a organizaci pomoci.
Jak říkáš, ADRA začala ihned pomáhat. Jak přesně?
V průběhu pátku se nám podařilo připravit zázemí a ubytování pro krizový tým a v noci na sobotu už jsme byli zpět na místě a zapojili se do organizace pomoci a monitoringu zasaženého území. V průběhu soboty jsme pak ještě s kolegy z dalších organizací postupně navštívili starosty zasažených obcí a dohodli se na rozdělení území. ADRA si vzala na starost Moravskou Novou Ves, kde jsme postavili zázemí pro naše koordinátory a dobrovolníky a začali s dodávkami materiálu. Nejdříve to bylo nářadí a plachty k zakrývání poškozených, nebo zničených střech, ale postupně se materiální pomoc rozšiřovala o potraviny, pitnou vodu a další důležité věci.
Jak se pomoc ADRA měnila a vyvíjela v čase?
V prvních dnech po katastrofě jsme nejprve zjišťovali rozsah škod, a to jak za pomoci dobrovolníků a dobrovolnic, tak aplikace vytvořené pro monitoring škod. Koordinovali jsme dobrovolníky a řemeslníky podle poptávek domácností, provozovali jsme infostánek, ve spolupráci s firmami jsme dodávali materiál. V rekordním čase jsme poskytli finanční podporu zasaženým domácnostem a dlouhodobě jsme se pak věnovali psychosociální pomoci.
Jaké to bylo mluvit s místními, které tornádo zasáhlo? Jak se lidé chovají po tak tragické události? Dá se popsat typická reakce?
Lidé v zasažených obcích až na drobné a v tomto tragickém kontextu pochopitelné výjimky, byli neuvěřitelně stateční a angažovaní v procesu obnovy zničených domů. Vzájemně si pomáhali a podporovali se, na místě byla spousta dobrovolníků, spolupracovníků a kamarádů, kteří velmi významně pomáhali dlouhé týdny. Co se týká typických reakcí, těch obvykle můžeme sledovat celou řadu a odehrávají se v mnoha rovinách.
V oblasti chování jsou to nejčastěji pláč, nebo impulzivita, mezi poměrně nebezpečné můžeme zařadit i rizikové chování nebo nadužívání alkoholu ve snaze vyrovnat se s traumatickou zkušeností. V rovině myšlení a emocionálního prožívání pak to je především úzkost, problémy se soustředěním ale i zhoršené rozhodovací schopnosti. Snažíme se doporučovat lidem, aby sledovali, zda mají dostatečný přísun tekutin a pravidelnou stravu. To jsou dvě oblasti, na které se vlivem napětí a stresových podnětů, které zasažení prožívají, nejčastěji zapomíná.
Vlastně nejtěžší byl první den po rozednění, kdy se evakuovaní mohli vrátit do svých domovů a vidět nářek a pláč nad úplně zničenými domy. Celá oblast dost silně připomínala válečnou zónu a dopady tornáda se příliš nedají srovnávat s povodněmi. Mají výrazně odlišnou dynamiku i délku obnovy zasaženého území. U povodní už do jisté míry umíme předpokládat zasaženou oblast a lidé jsou po předchozích zkušenostech ochotní se evakuovat, u tornáda to byl extrémně rychlý průběh s dramatickými plošnými následky.
následky tornáda - moravská nová ves
Jak na tornádo vzpomínáš dnes, když tě už téměř rok plně zaměstnává válka na Ukrajině?
Na tornádo vzpomínám jako na dosud nejtěžší událost, kterou jsem za dobu svého působení v Adře zažil. Opět, nelze srovnávat tornádo se současnou situací, která je pro každého z nás nová. Tornádo byla událost, která spadá do oblasti mimořádných událostí v ČR, které mám v organizaci na starosti. Mám velkou radost, že se ukázal potenciál řady mých kolegů, se kterými se podařilo vytvořit fungující tým. Zvládání mimořádných událostí je vždy kolektivní práce a nasazení a po dlouhých letech práce v Adře jsem vděčný za to, že se zatím vždy podařilo vytvořit silný tým, se kterým se nám společně daří úspěšně zvládnout následky mimořádných událostí i distribuci pomoci. Válečný konflikt na Ukrajině je velmi těžké téma a opět jsme všichni na hranici možností… Pomáhá mi ale pocit nasazení velkého ADRA týmu a propojení zahraniční pomoci s pomocí v ČR.
Jožko, děkujeme za rozhovor a do nastávajícího roku přejeme hodně sil a ideálně žádné další katastrofy a mimořádné události, abys měl po náročných měsících čas trochu se zastavit a nadechnout.