Frýdek-Místek je prvním městem v Česku, kde vzniklo dobrovolnické centrum Adry. 22. ledna tomu bude přesně deset let. Na začátku stála skupinka nadšenců, dnes tvoří dobrovolnické centrum skoro pět stovek lidí, kteří chodí bez nároku na odměnu do domovů důchodců, nemocnice, hospice nebo dětských domovů.

Centrum založil současný ředitel Adry Michal Čančík, který pochází původně z Liberce. Když nastupoval do Adry, měl vymyslet nové aktivity a projekty pro vznikající pobočku ADRA Frýdek-Místek. Spolu s manželkou se stěhoval na druhý konec republiky do prostředí, které absolutně neznali. „Začínali jsme de facto od nuly. ADRA sice ve Frýdku-Místku fungovala, ale už se tady nenakládaly kamiony s hmotnou pomocí do zahraničí jako kdysi, spíš se hledala cesta, jak pomáhat jinak. Vymyslet něco takového pro kraj, který jsem neměl zmapovaný, bylo těžké. Brzy jsem zjistil, že všechna témata jsou už zajištěná, zdroje alokované,“ popisuje nesnadné období Čančík.

Když už nevěděl, kudy dál, setkal se na magistrátu Martinem Sysalou, který měl na starost neziskový sektor. „Martin mi vyprávěl, jak v jiných zemích existuje síť dobrovolníků, kteří chodí za pacienty do nemocnic, za seniory do domovů nebo hospiců. Já se s tím hned identifikoval,“ popisuje. ADRA však nebyla nastavená na domácí pomoc. Povodně byly výjimkou, kdy se prostředky rozdělovaly v zemi, kde se zároveň vybraly. Hlavním cílem Adry je totiž pomáhat v rozvojových zemích. Lokální dobrovolnictví byla novinka, pro kterou však vedoucí frýdecko-místecké pobočky nemusel hledat sympatie hlavních představitelů organizace dlouho.

Dobrovolnictví se šířilo dál

Na první nábor přišlo asi patnáct studentů. „Začali jsme s nimi chodit do domova důchodců na ulici 28. října a navštěvovali jsme také uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Postupně jsme přibírali další a další studenty i dospělé a rozšiřovali počet zařízení, ve kterých jsme působili,“ pokračuje Čančík.

Dobrovolnictví se ze Severní Moravy rozšířilo do celé republiky. Dnes má ADRA deset center a zhruba 1600 stálých dobrovolníků. „Ze začátku jsem se setkával s názorem, že to nebude fungovat, že dobrovolnictví je přežitek minulé doby a že se lidem nebude chtít. Ukázalo se, že je to obrovský omyl. Podstata dobrovolnictví totiž není v tom, že člověk jen něco dává. Mnohem víc toho získává,“ vysvětluje současný ředitel Adry. Dodává, že v nemocnicích, ústavech, dětských domovech a všude, kde dobrovolníci působí, vznikají nová přátelství, píší se krásné lidské příběhy. Dobrovolnictví je schopnost rozdělit se o pár pěkných chvil s někým, kdo to potřebuje. „Dobrovolník věnuje důchodci třeba jen hodinu v týdnu. Pro toho důchodce je to impulz, nový smysl, proč mít zase z něčeho radost,“ říká.

Centrum stále roste

DobrovolníciFrýdecko-Místecké dobrovolnické centrum nyní vede Stanislav Staněk, taktéž dlouholetý pracovník Adry.

„Stále se rozrůstáme. Co nevidět se chystáme otevřít další charitativní obchůdek ADRA a také nás město oslovilo, abychom se zaměřili na doučování dětí ze sociálně vyloučených lokalit. To je úkol a výzva pro studenty z řad členů Studentského klubu,“ vyjmenovává plánované aktivity centra Stanislav Staněk.

Dobrovolnické centrum Frýdek-Místek postupně působilo i v okolních městech, ve kterých časem vznikla samostatná dobrovolnická centra. Na Severní Moravě se v průběhu deseti let zapojilo 1700 dobrovolníků a dobrovolnické centrum ve Frýdku-Místku stálo u zrodu spolupráce se 42 zařízeními.