Příběh z povodní: Teprve když všechno ztratíte, pochopíte, co znamená solidarita, říká matka pěstounka
Příběh z povodní: Teprve když všechno ztratíte, pochopíte, co znamená solidarita, říká matka pěstounka
V následující aktualitě vám přinášíme opět jeden z hlubokých lidských příběhů z povodní, které loni v září zasáhly většinu území Česka. Přírodní katastrofa nejvýrazněji postihla Moravskoslezský a Olomoucký kraj, zasažena byla ale i jižní Morava nebo část Čech, zejména jižní. Dopady byly pro tamní obyvatele devastující, jelikož mnozí přišli o své domovy a tím i jistoty, na které byli doposud zvyklí. Ponořte se nyní ve čtení do jednoho z příběhů, který není veselý, ale nachází se v něm tolik dobra a naděje, že je i my chceme s vámi sdílet. ❤️
Paní Romana Hermová žila ve svém domě dvanáct let. Budovala jej, pečovala o něj i přilehlou zahradu, a do toho se starala o tři děti, které má v pěstounské péči. Dům se tak stal pro všechny místem bezpečí a jistot, kterých děti v útlém dětství neměly mnoho. V září loňského roku ale přišly ničivé povodně – a všechno materiální, co spolu rodina dohromady vytvářela, zmizelo ve vodě.
„Dům stál tady. A tam jsem měla krásně upravenou zahradu, tam bazén. Často jsme u něj s dětmi grilovali. No a teď je tu prázdno,“ ukazuje paní Romana Hermová místo, které dříve sloužilo jako bezpečné útočiště pro všechny členy rodiny.
V den, kdy se blížila velká voda, obyvatelé ostravské Nové Vsi informoval místní rozhlas. Paní Hermová proto zakročila rychle – vzala nejdůležitější věci a začala zachraňovat kromě tří dětí i své dvě želvy a kočky. Pomáhali jí sousedé, kteří navíc sami stáli před rozhodováním, co s nimi a jejich majetkem bude. Voda začala poměrně rychle stoupat a po krátké době bylo všem jasné, že zaplaví všem domům v okolí celé přízemí. Místní mohli této zkáze přihlížet jen z nedalekého mostu.
„Kdybych věděla, co nás čeká, vzala bych si toho stokrát víc, ale nemohla jsem se tam vrátit, policie by nás z bezpečnostních důvodů nepustila. Ale já potřebovala vidět, co nám zbylo,“ vzpomíná Romana Hermová na okamžiky tragédie.
Pohled na Novou Ves
Dům paní Hermové po povodních
Paní Hermová našla nejprve útočiště u svého staršího syna, ale se třemi opatrovanými dětmi to v prostoru o několika málo pokojích bylo náročné. Po třech týdnech jim obec poskytla malý městský byt.
„Spali jsme na matracích, neměli jsme skoro žádný nábytek. Postupně jsme dostali nějaké věci od obce a dalších lidí – ledničku, pračku, postele. Ale začít znovu bylo strašně těžké, přišli jsme o všechno, včetně mnoha osobních věcí,“ dodává.
Když konečně – téměř po měsíci – voda opadla, tíživá realita, kterou katastrofa způsobila, byla neúprosná. Slova statika byla jasná: dům bude potřeba úplně zbourat. A tak přišla paní Hermová a její tři děti úplně o všechno – dům i zahradu. Pro rodinu to představovalo velmi náročné období, děti se s tím podle paní Hermové vyrovnávaly velmi těžce.
„Nabídla jsem jim, že se mohou vrátit do dětského domova, ale odmítaly. V době, kdy přišla povodeň tam na chvíli opravdu odešly, ale vzápětí mi napsaly: ‚chceme domů‘. Bylo mi jasné, že domov je pro ně tam, kde jsem já,“ vysvětluje paní Hermová dojatě.
Dále popisuje, že tyto životní změny a ztráty jí opět změnily pohled na život: „Když se něco takového stane, uvědomíte si, jak je všechno křehké. Dnes už bych pomohla každému, kdo je v nouzi. I kdybych neměla moc, poslala bych aspoň stovku. Protože teprve když všechno ztratíte, pochopíte, co znamená solidarita.“
Pomoc dobrovolníků
Nová Ves po povodních
Paní Hermová solidaritu pociťovala v celém příběhu této tragické události, a to nejen od rodiny, místních obyvatel a obce, ale i díky organizaci ADRA, která na místo posílala své dobrovolníky a působila tam materiálně i finančně. V rámci plošné finanční pomoci poskytovala zasaženým z ostravské Nové Vsi, podobně jako z mnoha dalších obcí, příspěvek padesát tisíc korun, který umožnil pokrýt nejpotřebnější výdaje.
„Naprosto úžasná pomoc, přišli dobrovolníci a pomáhali uklízet. Najednou přijeli třeba z Jihlavy úplně cizí lidé, kteří se mnou neměli nic společného, ale chtěli přiložit ruku k dílu. Teď mi přišly i další finance od Adry a díky nim můžeme pro děti koupit nový nábytek,“ vypráví s vděčností příjemkyně pomoci.
Paní Hermová s rodinou dostala během letošního února další pomoc v hodnotě 200 tisíc korun. V tomto období nám sdělila, že se plánuje během března stěhovat do nového bytu a vyhlíží snad lepší životní období. „Na původní místo bych se vrátit už nezvládla. Když tu stojím, všechno se mi vybavuje a je to pro mě příliš bolestivé,” uzavírá Romana Hermová.
Příběh paní Hermové je jen jedním z mnoha. Povodně změnily životy stovek lidí, kteří museli přehodnotit často i samotnou podstatu bytí. Peněžní podpora ale nabídla pro některé alespoň částečnou útěchu a nebo možnost začít znovu něco budovat. Romana Hermová je zároveň jedním z mnoha lidí, jimž ADRA díky štědrému daru Nadace České spořitelny finančně pomohla. A vzhledem k rozsahu zasažení rodiny paní Hermové, kdy došlo k demolici původního domu a velké potřebě pomoci, jsme uvolnili ještě 300 tisíc z daru Nadace Simony Kijonkové.
Finanční podpora domácnostem stále pokračuje – v tuhle chvíli se vyplácí 26 až 28 milionů korun a peníze by se měly rozdělit cca mezi 200 rodin v částkách 100 až 150 tisíc (dle monitorovaných potřeb). A je to i díky vám, milí dárci. I díky vám se v životech mnohých objevuje naděje a možnost začít znovu.
