Příběh dobrovolnice Gulcan: Rok v srbském městě Novi Sad 🗺️💁
Příběh dobrovolnice Gulcan: Rok v srbském městě Novi Sad 🗺️💁
Gulcan je mladá žena z Turecka, která ve své rodné zemi působí jako sociální pracovnice. Nastala ale chvíle, kdy chtěla udělat ve svém životě větší změnu, a proto se rozhodla se zapojit do zahraničního dobrovolnictví ADRA. A my můžeme nahlédnout do jejího příběhu. 💚👇
Jsem sociální pracovnice a práce s lidmi – zejména s dětmi – vždy stála v centru mého života. Ačkoli jsem měla zkušenosti s prací se zranitelnými skupinami, představa dobrovolnické práce v zahraničí byla pro mě vzrušující i zastrašující zároveň. Opustit svou komfortní zónu, přestěhovat se do nové země a pracovat v neznámém systému mi připadalo jako velký krok. Byla jsem však silně motivována vyzkoušet si práci s dětmi v jiném prostředí a získat hlubší vhled do humanitární práce.
Než jsem přijela do Srbska, měla jsem v hlavě spoustu otázek. Zvládnu se přizpůsobit? Budu se umět vyjádřit? Budu opravdu užitečná? Můj první týden byl vzrušující i náročný. Nová země, nová kultura a odlišná pracovní struktura vyžadovaly flexibilitu. Jazyk byl zpočátku jednou z hlavních překážek, ale díky podpoře týmu a upřímné otevřenosti dětí byl přechod hladší. Postupně jsem se přizpůsobila jak prostředí, tak pracovnímu rytmu.
V Ekumenické humanitární organizaci (EHO) v Novém Sadu, kde jsem působila, jsem pracovala hlavně s dětmi žijícími v uprchlických táborech a s dětmi z romské komunity. Organizace se zaměřuje na vytváření bezpečných prostorů pro děti a podporu jejich sociálního rozvoje. Během roku jsem plánovala a realizovala různé kreativní workshopy. Při každé aktivitě jsem se snažila vytvořit prostor pro dětskou fantazii a poskytnout bezpečné prostředí, kde by se mohly svobodně vyjádřit.
Moje každodenní práce jako dobrovolnice zahrnovala nejen vedení workshopů, ale také plánování aktivit, přípravu materiálů, psaní zpráv a účast na týmových schůzkách. Naučila jsem se, jak skloubit práci v terénu s povinnostmi v kanceláři. Zároveň jsem si uvědomila, jak důležité je nacházet kreativní řešení i s omezenými zdroji.
Ten rok mi přinesl významný osobní i profesní růst. Zlepšily se mi dovednosti v mezikulturní komunikaci, stala jsem se flexibilnější a naučila jsem se, jak se vypořádat s nejistotou. A co je nejdůležitější, znovu jsem byla svědkem toho, jak děti dokážou prostřednictvím hry a kreativity vzbudit naději, a to i v náročných podmínkách. Tato zkušenost prohloubila můj profesní pohled a připomněla mi, že sociální práce není jen o poskytování podpory, ale také o vytváření prostoru a posilování.
Ačkoli můj projekt nyní skončil, tato zkušenost zůstává významnou kapitolou mého života. Vztahy, které jsem navázala, lekce, které jsem se naučila, a chvíle strávené s dětmi budou i nadále utvářet mou osobní i profesní cestu.
Projekt Humanitarian Volunteering for Solidarity Activities (č. p. 101140258) trvá od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2027 a je kofinancován Evropskou unií. Názory a stanoviska v tomto textu jsou výhradně názory autora(ů) a nemusí odrážet názory Evropské unie nebo poskytovatele grantu (Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast). Evropská unie ani poskytovatel grantu za ně nenesou odpovědnost.