My, děti
My, děti
Pod záštitou humanitární organizace ADRA navštívil Fotograf bez talentu v roce 2017 slumy v Bangladéši, v roce 2018 pak uprchlické tábory v Libanonu či konfliktem poničená města v Iráku. Mluvil s desítkami místních lidí, naslouchal jejich příběhům. Situace běžných lidí, žijících v těchto regionech ho zasáhla. Rozhodl se proto zachytit jejich životy a osudy způsobem jemu blízkým: hledáčkem fotoaparátu.
Výtěžek z knih jde na veřejné sbírky na podporu projektu BanglaKids a Čalantika nebo projektů Adry na pomoc lidem zasaženým válkou na Blízkém východě.
Když pomůžete jednomu člověku, nezměníte tím svět. Změníte tím ale celý jeho svět.
Fotograf bez talentu
My, děti slumu
Kniha My, děti slumu vznikla v roce 2017 v návaznosti na návštěvu Fotografa bez talentu v Bangladéši. Nedůstojné podmínky, ve kterých místní děti a lidé žijí, chudoba a překážky, které místním dětem znemožňují dokončit základní vzdělání, jej motivovaly k tomu, podat o tom, co zde zažil, svědectví. Nafotil přes 150 působivých fotografií, které zachycují běžný život ve slumu – v zemi, která má nejvyšší hustotu zalidnění na světě a kde je slumů, podobných těm v Čalantice, přes 5 000. Kniha získala v roce 2018 cenu Fóra dárců. Více o knize v reportáži na ČT.
Byl jsem v Bangladéši a viděl extrémní chudobu, hrozné podmínky pro život. Také jsem viděl radost z maličkostí, velkou chuť žít a naději. Naději, kterou ale v mnoha případech zabíjí nedostatek možností vzdělání.
Fotograf bez talentu
My, děti války
V návaznosti na projekt „My, děti slumu“, se Fotograf bez talentu rozhodl vypravit se do další z lokalit, kde ADRA působí: Libanonu a Iráku. V červnu 2018 tak navštívil uprchlické tábory v libanonském Biká či válkou postižená města v Iráku. Mluvil s více než stovkou místních lidí o tom, jak jim válka ovlivnila život. Jeho cílem nebylo analyzovat politický kontext konfliktu, ani zachytit válečné vřavy. Fotograf bez talentu nabízí sondu do poválečného života běžných lidí. S empatií a vnímavostí jemu vlastní zachycuje na svých snímcích a v doplňkových komentářích nejen jizvy na duši, které si v sobě místní obyvatelé ponesou a jež se jim zrcadlí v očích, ale i jejich vůli přežít a radost z maličkostí, která se z našeho světa hojnosti mnohdy vytrácí. Více o knize v Rozhovoru s Fotografem bez talentu pro IDNES.
Na snímcích sice děti převažují, ale výraz „děti války“ používám i přeneseně – na všechny civilisty odkojené těmi konflikty. V knize jsou i fotky a příběhy dospělých, včetně například osmdesátileté Syřanky (…). Ukazuji běžnou podobu poválečného života.
Fotograf bez talentu
Reference
Dobrý den, dnes jsme od vás obdrželi poštou knihu „My, děti slumu“, která je nádherná. Moc vám za ni děkujeme, dojalo nás to. Přeji vám všem mnoho úspěchů při snaze udělat svět lepším.
Včera mě ve schránce čekalo skvělé překvapení. Kniha se opravdu povedla, nemám ji přečtenou celou, ale je super!!! Velký dík fotografovi i Vám!!!“
O Fotografovi bez talentu
Zabývá se fotografií a psaním o sociální tématice. Zajímá se o lidské příběhy a pokouší se v nich najít inspiraci a o tu se pak podělit s ostatními. Otevírá různá tabu, protože to, o čem se nemluví, to nás straší nejvíce.
Přestože se soustředí na sociální problémy, nevyžívá se ve vyloženě negativních tématech; fotí třeba i svatby: „Kolem nás však nejsou jen pozitivní věci, ale i negativní a oba světy spolu souvisí. Světlo a stín se často prolínají a jejich různý mix najdeme ve většině fotek i životech. Snažím se fotkou něco změnit. Proto otevírám nepříjemná témata, tabu, s nímž je spojen strach.“
Focení má jako koníček a dostal se k němu jako samouk, nevystudoval žádnou uměleckou školu a neměl umělecké vlivy v rodině. Nevěří na talent jako vrozenou vlastnost: „Nejdůležitější je píle, dřina a vůle“.
Partner
