Ramah musela utéci před válečnými hrůzami ze své vlasti. Narodila se ve vesnici poblíž syrského města Homs. S jejím manželem a čtyřletou dcerou bydleli ve skromném, ale útulném domě. Nyní žije v cizí zemi, v táboře v Taraye, sama se svou dcerou. Plachty z igelitu nabízí jen chatrné útočiště, které sdílí s dalšími dvaceti rodinami. V zimě zde teploty klesají pod bod mrazu, v létě mnohdy převyšují třicítku.

Ramah je na svou dceru, která trpí dýchacími obtížemi, sama. Její manžel, se kterým společně do Libanonu utekli, zemřel na srdeční vadu a nedostatek zdravotní péče. Jejich příběh jen ukazuje na drastické životní podmínky, ve kterých musejí miliony lidí vyhnaných z domova žít. ADRA již několik let působí v Libanonu, kde zajišťuje, aby i ti nejzranitelnější měli přístup alespoň k základním potřebám – čisté vodě, jídlu a přístřeší.

„ADRA nám vrátila důstojnost a soukromí. Díky projektu máme čistou vodu na pití, můžeme se umýt a chodit na záchod jako lidé,“ říká Ramah.