Jak pomáhají naše dobrovolnická centra: koordinace, materiální pomoc i integrační aktivity
Jak pomáhají naše dobrovolnická centra: koordinace, materiální pomoc i integrační aktivity
Jako humanitární organizace pomáháme lidem při nejrůznější katastrofách i válečných konfliktech často. Ani práce s lidmi, kteří museli opustit své domovy, pro nás není novinkou. Co ale nové je, že válka se odehrává jen pár stovek kilometrů od České republiky a že uprchlíci ve velkých počtech hledají útočiště přímo v naší zemi. Proto se do organizace pomoci významně zapojují i naše dobrovolnická centra, která se běžně humanitární pomocí přímo nezabývají. Rychle se ale přeorientovala a pomáhají tam, kde je potřeba. Postupně se také začínají zaměřovat na dlouhodobé aktivity vzdělávacího a integračního charakteru, což už je „jejich parketa“. Čím se naše „décéčka“ v posledních dnech zabývají a co pro nově příchozí lidi z Ukrajiny chystají?
Jsme často první, s kým se setkají
Po prvním náporu, kdy denně přicházely do Česka až desetitisíce lidí, se situace postupně začíná uklidňovat. Nicméně lidé stále přicházejí, i když v menších počtech. Nadále proto vysíláme naše dobrovolníky do tzv. KACPU – krajských asistenčních center, která slouží pro první kontakt a registrace uprchlíků. Tímto způsobem se zapojila naše centra v Ostravě, Brně, Příbrami, Českých Budějovicích, Břeclavi a ve Zlíně. Celkem jsme získali téměř tisícovku nových krátkodobých dobrovolnic a dobrovolníků, kteří pomáhají přímo s našimi aktivitami, a na tisícovku jsme zprostředkovali kontakt. Úkolem našich dobrovolníků bylo a je zejména pomoci nově příchozím lidem se zorientovat a navigovat je na příslušná místa.
„Ukrajinští uprchlíci, kteří sem přicházejí, mají za sebou většinou dlouhou a náročnou cestu. Jsou unavení, vyčerpaní, bojí se o své příbuzné, které na Ukrajině zanechali. Navíc můžou pociťovat i obavu z budoucnosti v nové zemi, neznají jazyk, ani naši kulturu. A když se na ně někdo obrátí s úsměvem a třeba i v jazyce, kterému rozumí, tak to pro ně může být alespoň malé povzbuzení a podpora. A právě v tom já vidím naši dobrovolnickou roli. Vždyť častokrát jsme to my dobrovolníci, se kterými přicházejí do kontaktu jako s prvními. I proto se snažím, aby ten první dojem o nás, byl co nejlepší,“ přibližuje svůj pohled na dobrovolnickou pomoc na KACPU v Ostravě naše dobrovolnice Karin.
I naši dobrovolníci působící na nádražích v Bohumíně či Českých Budějovicích mají za úkol především pomoci s orientací. Jsou často těmi prvními, s kým lidé po příjezdu do nové země mluví. Manželé Renáta a Jiří, kteří působí na nádraží Bohumín, o své motivaci pomáhat říkají: „Když koukáme večer na zprávy a vidíme, jak tam padají bomby a lidé brečí, tak víme, že jim nemůžeme pomoct víc, než poslat peníze. Ale takhle je ta pomoc osobnější. Pomáhala jsem třeba jedné mamince, která na peroně přebalovala miminko na kufrech. Je to kapka v moři, ale mám z toho dobrý pocit. Nebo jsme pomohli jedné dívce, která chtěla do Břeclavi, ale vlak by jí ujel, protože jen tak seděla na lavičce a nikdo si jí nevšímal. Sama nevěděla, kam má nastoupit. Jsou to malé střípky, ale díky nám to děvče nemuselo čekat hodiny na další spoj.“
Kromě toho dobrovolníci pomáhají třídit či vydávat oblečení a další materiální pomoc, připravují balíčky s potravinami či hygienické balíčky, vypomáhají v dětských koutcích, pomáhají s kufry, zajišťují tlumočení, jízdenky, připravují informační materiály, ale třeba i svačiny, starají se o domácí mazlíčky, uklízí a desinfikují, zkrátka, co je právě potřeba.
Vracíme lidem možnost rozhodovat sami o sobě
Velkou část práce dobrovolnických center nyní tvoří zajišťování materiální pomoci. Mnoho lidí muselo opustit své domovy narychlo a přichází třeba jen s jednou igelitkou v ruce. Nemají se do čeho převléct, chybí jim hygienické potřeby, potřeby pro děti atd. Vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Ostrava, Dagmar Hoferková, líčí svůj zážitek z prvního dne po otevření humanitárního koutku na výdej materiální pomoci. „Seděli tu lidé, vyčerpaní a smutní. Jakmile jsme otevřeli, začali se všichni usmívat. To byly první úsměvy, které jsem tu viděla. Ty ženy z Ukrajiny převzaly kontrolu nad svými životy, my jim vrátili sebeúctu a ony mohly zase rozhodovat samy o sobě. A to jen díky tomu, že si zase mohly vybrat, co si s sebou vezmou – pleny pro děti, hygienické potřeby pro sebe, čisté oblečení.“
Dobrovolnická centra často spolupracují s městy a jinými neziskovými organizacemi na koordinaci a získávání materiální pomoci. Ve Frýdku-Místku, Havířově, Klatovech, Praze či Chomutově jsme například pomáhali vybavit ubytování pro uprchlíky. V řadě měst mohou lidé darovat věci a ukrajinští občané je naopak mohou získat prostřednictvím našich charitativních obchodů, humanitárních skladů či sociálních šatníků. Materiální sbírky nyní organizují dobrovolnická centra například v České Lípě, Příbrami, Havířově či Karviné. I zde nám velice pomáhají dobrovolnice a dobrovolníci, kteří třídí a vydávají oblečení i další materiální pomoc, připravují balíčky pro děti. Podrobněji se této formě pomoci a tomu, jak se můžete zapojit i vy, věnujeme v článku Materiální pomoc ADRA: jak pomáháme doma i na Ukrajině.
Ale poskytovaná pomoc je ještě mnohem rozmanitější a liší se dle potřeb v daném městě. Ve Znojmě například vypomáháme s doprovody k lékaři a sháněním léků či vyřizováním dokumentace. V České Lípě pomáháme s tlumočením i hledáním práce, v Českých Budějovicích poskytujeme profesionální krizové intervence a jsme hlavním koordinátorem materiální pomoci pro Jihočeský kraj, v Praze či Valašském Meziříčí vypomáháme s hlídáním dětí.
Neskončí to za týden
Čím déle současná krize na Ukrajině trvá, tím více je jasné, že nově příchozí budou muset v České republice zůstat déle, než si při rychlém odchodu možná představovali. Proto je nyní důležité co nejdříve začít s dlouhodobými integračními aktivitami, které pomohou nově příchozím začlenit se do české společnosti, naučit se jazyk, navázat nové vztahy a nová přátelství, ale i „jenom“ přijít na jiné myšlenky a smysluplně či zábavně trávit volný čas. Většina našich dobrovolnických center už s těmito aktivitami začala. „Aktuálně se věnujeme skupině ukrajinských maminek, které přijely do ČR před třemi týdny a mezi prvními otázkami bylo „kde můžu pracovat?“ Ukrajinské ženy rozhodně nechtějí sedět s rukama v klíně a jen přijímat nabízenou pomoc, hned po pár dnech jsme s nimi začali kurzy české konverzace, které zajišťují naši dobrovolníci a dobrovolnice,“ přibližuje Barbora Bezděkovská, vedoucí dobrovolnického centra v Praze.
Škála nabízených aktivit je opět velmi pestrá, kromě kurzů češtiny organizujeme volnočasové aktivity pro děti i dospělé, nabízíme doučování, podporujeme vznik komunitních center či pořádáme víkendové akce. Co nabízíme třeba právě ve vašem městě zjistíte na rozcestníku níže.
vzdělávací a integrační aktivity
Ve spolupráci s městem vyjednáváme svépomocné skupiny.
Konverzační kurzy pro rodiny, komunitní setkávání.
Plánuje se založení komunitního centra.
Výuka češtiny s odborným lektorem, v jednání aktivity informačního centra.
Plánujeme komunitní setkávání a volnočasové aktivity.
Konverzační kurzy pro dospělé a děti, materiály od Univerzity Karlovy, volnočasové aktivity a komunitní setkávání.
Komunitní setkávání, tzv. Ukrajinský klub – celodenní program pro děti, informace pro rodiče; dětské centrum (3 – 8 let), psychosociální podpora odborníky, vzdělávání podpořeno pedagogy.
(Klatovy) Doučování dětí a jazyka ve spolupráci s lokální Charitou.
Komunitní setkávání, konverzační kurzy – 2 h denně pro děti i dospělé, dětská skupina, volnočasové aktivity.
KACPU – program pro děti, prostory pro doučovánní, v plánu adaptační dopolední setkání.
Volnočasové aktivity pro matky s dětmi + kroužky umění, hudební atd., aktivity pro předškolní děti.
Komunitní setkávání, volnočasové aktivity, víkendové akce pro děti 3-15 let, kurzy češtiny ve spolupráci s městem Znojmo.
