Humanitární krize ve Venezuele
Humanitární krize ve Venezuele
Současnou situaci ve Venezuele, kterou média označují za „největší nucené vysídlení na západní polokouli“, mají na svědomí hyperinflace a skutečnost, že si tamní obyvatelé nemohou dovolit jídlo, služby, léky, pohonné hmoty, ani další základní potřeby. Obyvatelé Venezuely proto utíkají do sousedních zemí, a to konkrétně Kolumbie a Brazílie, často však pokračují až do Ekvádoru či Peru. Organizace spojených národů (OSN) odhaduje, že ze země uprchly už více než tři miliony obyvatel.
Hostitelské země se snaží přistěhovalcům poskytnout zázemí a základní potřeby nutné ke každodennímu životu, hygienu, ochranu, útočiště i potraviny. V hostitelských zemích však roste napětí, neboť každý den přijímají neskutečné množství migrantů. Situaci sleduje také ADRA, která ve Venezuele zahájila program, v rámci něhož distribuuje potraviny a hygienické potřeby zdejším obyvatelům.
Krize ve Venezuele vypukla v roce 2010, ovšem nedávno situace eskalovala, protože celosvětový pokles cen ropy v roce 2014 prohloubil ekonomické problémy a vyhnal miliony lidí z Venezuely do sousedních zemí. Takřka 90 % obyvatel Venezuely žije v chudobě, zhruba 80 % domácností zažívá potravinovou nejistotu. Bohužel, náklady na žití v zemi rostou rychle a obyvatelé nejsou schopni pokrýt je ze svých platů. Stejně tak je zde nedostatečný počet pracovních míst, což jsou hlavní příčiny momentálního stavu.
Jelikož obyvatelé nemají k dispozici potraviny, léky, ani základní služby, začaly se šířit nemoci a zvýšila se míra chudoby. Právě kvůli tomu se rozhodli obyvatelé zemi opustit. Odhaduje se, že denně ze země uprchne pět tisíc obyvatel do okolních zemí, a to do Kolumbie, Brazílie, Ekvádoru a Peru. Podle OSN v posledních čtyřech letech odešly z Venezuely na tři miliony obyvatel.
Venezuelská vláda doposud odmítala mezinárodní pomoc, přitom její opatření na vyřešení dané situace (vydávání kryptogramových měn a nových národních měn) nedokážou řešit příčiny daných problémů. Příčinami jsou nepřiměřené dotace na základní výrobky (potraviny a pohonné hmoty), přílišné spoléhání na vývoz ropy, systémová korupce a neustálý odklon od demokracie.
Zoufalé ekonomické poměry způsobil mimo jiné i diktátorský režim prezidenta Nicoláse Madura. Spousta zemí jeho vládu neuznává a nepovažuje ji za legitimní. Mezinárodní měnový fond (MMF) je ochoten Venezuele pomoci při řešení jejích ekonomických problémů, ale zdá se, že vláda země nechce ani po deseti letech měnit vztahy, které s MMF a Světovou bankou přerušila. Ještě horší je skutečnost, že aktérům ochotným poskytovat intervence venezuelským obyvatelům není dovolen vstup do země. Před nedávnem však vláda přijala 9 milionů dolarů z prostředků CERF určených pro výživu dětí do pěti let, těhotných žen a kojících matek.
ADRA pomáhá zejména distribuovat potraviny a hygienické balíčky.
Známá česká šperkařka Jitka Mlynarčík Kudláčková se společně s Českomoravskou asociací podnikatelek a s dalšími osobnostmi českého kulturního života, například zpěvačkou Leonou Machálkovou, herečkami Kristýnou Janáčkovou a Terezou Mátlovou, rozhodly svou iniciativou „Vzdej se oběda pro Venezuelu“ podpořit projekty ADRA Venezuela, na pomoc lidem ohroženým chudobou a občanskými nepokoji v zemi. Od dubna do září se k nim můžete přidat i Vy a přispět na sbírkový účet humanitární a rozvojové organizace ADRA.
„Ve Venezuele jsem v devadesátých letech působila a dodnes se ve své tvorbě touto zemí inspiruji. Dnes je země takřka v občanské válce a trpí nedostatkem jídla. Chtěla bych v rámci svých možností podat pomocnou ruku,“ vysvětluje Jitka Mlynarčík Kudláčková svoji motivaci k podpoře tohoto projektu. „Češi jsou známí tím, že v krizových situacích umí být štědří, proto jsem se rozhodla štědrost dárců ocenit a oslovuji známé osobnosti, které na podporu akce darují své autobiografie, knihy a CD s věnováním. Sama věnuji svůj osobní šperk z kolekce SOL, která je inspirována právě Jižní Amerikou,“ doplňuje šperkařka.
Přispět můžete i Vy, na účet veřejné sbírky číslo 66888866/0300, variabilní symbol 397.