Dobrovolnictví tak, jak ho v Česku realizuje organizace ADRA, je výjimečné a v dalších evropských zemích by se mělo dělat podobně. O tom hovořili na setkání v Malenovicích zástupci české pobočky a poboček Adry z Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Slovenska, Rakouska, Německa nebo Nizozemí a Norska.

Na semináři se hosté dozvěděli mnoho informací důležitých pro rozjezd dobrovolnického centra, o možnostech čerpání evropských peněz a také se podívali do přijímací organizace v Havířově, aby viděli práci dobrovolníků v praxi. To cizince dojalo a nešetřili slovy uznání. „Je příkladné, jak se město stará o své staré spoluobčany. Vyjadřujeme úžas nad standardem služeb, které tady vaši lidé mají,“ prohlásili mimo jiné zástupci Ruska i Nizozemí.

Delegaci přivítal havířovský primátor Daniel Pawlas, který hostům přiblížil, že Havířov je sice nejmladším městem v republice, avšak velmi rychle stárne. „Je nutné vytvářet vhodné prostředí pro naše spoluobčany, kteří již nejsou v produktivním věku. To je poslání, které ctí každá politická reprezentace na radnici,“ zdůraznil. Vyzdvihl také činnost dobrovolníků Adry, bez kterých by plnění cíle pomoci starým lidem bylo daleko těžší a náročnější.

ADRA v Havířově nyní začíná pracovat i na projektu, díky kterému budou dobrovolníci Adry navštěvovat své svěřence i doma. „Spokojené stáří a odcházení je v kvalitní společnosti velmi důležité a lidé z Adry nám v tom pilně pomáhají,“ uvedl primátor Havířova.

V každé zemi je jiná situace

Koordinátor dobrovolnických center ADRA Kamil Kreutziger popisuje, že během setkání nastalo několik emotivně vypjatých okamžiků. „Kolegové z rusky mluvících zemí byli dojati až k slzám, když viděli práci dobrovolníků a způsob péče o seniory a postižené. Řekli nám, že u nich je tato péče o mnoho let pozadu,“ říká.

Legislativní rámec pro dobrovolnictví a situace jsou v každé zemi jiné. „Někde je dobrovolnictví organizováno neziskovými organizacemi, jinde státem. V některých je přirozenou součástí života, v jiných popelkou. I charakter práce se liší. V Rusku pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny, zraněným, bezprizorním. V Holandsku řeší to, jak zapojit více mladé lidi. Každá země má svá specifika. Jedno je ale jisté. V Evropě se stále více volá po tom, aby ADRA byla činná nejen za hranicemi své země, ale i doma. A to je dobře. Uvidíme jak se fenomén dobrovolnictví a domácí projekty budou rozvíjet v zemích našich kolegů,“ pokračuje Kamil Kreutziger a dodává, že ho potěšil obrovský zájem účastníků o problematiku dobrovolnictví. „Zažil jsem už v životě spousty seminářů, správních rad a různých sezení, ale nikdy neměli lidé takový zájem jako naši kolegové. Je zde obrovský potenciál ve sdílení zkušeností a poznatků napříč hranicemi,“ uzavírá.