Víte, co je a k čemu slouží bezpečnostní kopec? Nebo co znamená záhadná zkratka „DRR“? Nejen tyto dva pojmy, ale i řadu dalších zajímavostí ze zákulisí fungování naší humanitární organizace přiblížil v rozhovoru náš projektový a finanční manažer Jirka Močidlan.

Mohl by ses nám krátce představit a zároveň nastínit svoji roli v projektech, které ADRA v Kambodže realizuje?

Je to přesně rok a měsíc co, pracuji v Adře. Od začátku jsem dostal na starost právě Kambodžu. Podílím se zejména na přípravě projektů. To ve zkratce znamená, že pokud existuje výzva nějakého subjektu, který poskytuje peníze na zahraniční pomoc, a my se pro takový projekt rozhodneme, jsem to já, kdo kontaktuje místní kancelář ADRA v dané oblasti. Představím jim možnosti a zjistím, zda se chtějí zapojit, zda k tomu mají potřebnou expertízu a podobně. Pokud souhlasí, jsem tu od toho, abych jim popsal, co se musí udělat. Oni mi popíší místo, kde a komu se bude pomáhat, což je klíčové ke schválení celého projektu. Pak už se píše projektová dokumentace, což je především spousta papírování a je to zkrátka dlouhý a náročný proces. Tady moje hlavní zapojení končí a fungujeme pak jako jakási „podpůrná kancelář“ a je to hlavně místní ADRA, v tomto případě ta v Kambodži, kdo se na projektu přímo podílí. Do každé země, kde působíme, se jedeme jednou ročně podívat v rámci tzv. „monitorovací cesty“. Potkáme se zde s místními partnery, kteří nás seznámí s tím, jak se daří projekt

Na co se v Kambodže nyní zaměřujeme?

Minulý rok jsme měli projekty zaměřené na výživu a zdraví. Letos se věnujeme tématu „snižování dopadů katastrof“ – tzv. DRR (disaster risk reduction), hlavně ve spojitosti s přírodními katastrofami. Sem spadají například tzv. systémy včasného varování. Modelovým příkladem by byla situace, kdy se 100 km od vesnice nachází povodeň a ví se, že tok s jistotou nemine ani danou vesnici. Člověku z této oblasti se tedy pošle zpráva o evakuaci, čímž se přispěje ke zmírnění škod a rizik.

Ve dvou komunitách se budou opravovat silnice. Bude se dbát na opravdu kvalitní výstavbu cest, které vydrží tlak opakujících se povodní. Navíc se udělají také propustě jako preventivní opatření, aby se voda neopírala o cestu, ale mohla protékat skrz ni. Ve spojitosti s povodněmi se také chystají tzv. bezpečnostní kopce.

Třetí oblastí je vzdělávání místních komunit formou školení. Budou se týkat například investičního plánování a odkládání pro případ nouze – jak je důležité s určitými jevy preventivně počítat a připravit se na ně.

Zaujaly mne ty bezpečnostní kopce. Jak si je můžeme představit?

Popravdě, na ně jsem také zvědavý. S tímto nápadem tzv. „flood safety hills“ přišli kolegové z Kambodži, a i my sami jsme z toho byli zprvu dost překvapení a lámali si hlavu nad tím, jak si to představují. Já sám se na cestu do Kambodži těším, protože si je budu moct prohlédnout na vlastní oči. Teoreticky by to mělo fungovat tak, že se opravdu kvalitně a pevně postaví obrovský násyp. Ten potom bude sloužit k tomu, že kdo bude chtít, může se při povodních přemístit na daný kopeček a přečkat povodeň tam. Ve zkratce se bude jednat o dva kopce z hlíny, které budou dost vysoké na to, aby člověka před povodní ochránily. Osobně jsem si kladl otázku, zda takový příval vody nemůže utrhnout i ten kopec. Byl jsem ale ujištěn o tom, že se nahutní a proloží štěrkem, popřípadě se prosadí stromy, které pustí kořeny, čímž se celý kopec zpevní. Pak je opravdu šance, že to kopec udrží. Jsem na to sám zvědav a rád se podělím o dojmy, až se vrátím.

Plánujete vytvářet i tzv. „akční plány“ pro případ katastrofy. Co to je a jak se takový akční plán tvoří?

Akční plán reaguje na nějakou katastrofu či krizovou situaci. Například kam se budou obyvatelé při případné katastrofě evakuovat a podobně. Tvoří se tak, že se pod dohledem experta setká daná vesnice. Je tam přítomen i leader komunity, který má funkci našeho starosty či starostky. Ti všichni spolu komunikují a na základě svých znalostí tvoří plán. Řekněme, že například místní vědí, že záplavy přichází ze severu. Vezmou tedy tuto informaci a navazují tím, co by se v této souvislosti dalo udělat lépe. A od toho je přítomen i expert, aby posoudil, co je reálné a co ne.

Do projektu se tedy hodně snažíte zapojit místní lidi, je to tak?

Je to přesně tak. Zapojením místních lidí i úřadů podporujeme to, aby se celý proces rozvíjel a byl dlouhodobě udržitelný. Místní úřady totiž plány o ochraně před riziky již mají, jen tam pokulhává předávání informací a know-how do různých odlehlých oblastí. Proto budeme například platit místní úředníky, aby přijeli do těchto vzdálenějších oblastí, např. do Pursatu. Lidé tam často nemají prostor se vzdělávat, většinou pracují po celý den na polích. Snažíme se tedy zapojit právě i stát, ať je více aktivní, ať své lidi školí a rozvíjí. Pro stát je to také o to finančně náročnější, když například nechá postavit cestu, která je každý rok utržena povodněmi a musí se každý rok budovat zas a znova. Od toho jsme tu my, abychom pomohli postavit cestu, která bude třeba i finančně náročnější, ale vydrží i případnou povodeň.

Když zůstaneme u povodní, je to úkaz, který obyvatele Kambodži trápí nejvíc?

V tropických oblastech jsou části roku, od července až zhruba do půlky října, které jsou provázeny silnými dešti a často i povodněmi. Na ty potom naopak navazuje období extrémního sucha. Kvůli klimatické krizi, která je zastřešujícím pojmem obou těchto problémů, dochází k opravdovým extrémům. Když přijdou opět deště po dlouhotrvajícím suchu, půda není schopna vodu vstřebávat. Naše projekty obecně mají za cíl zvyšovat odolnost vůči těmto jevům, předcházet jejich negativním dopadům. Například učíme pěstovat novou odrůdu fazolí odolnější proti suchu i proti škůdcům a lidem tím roste šance na lepší úrodu.

Povodně jsou ovšem důležité k tomu, aby se lidé mohli uživit. V Kambodži jsou dlouhé lány polí a očekává se, že přijde právě velká voda, která pole zaplaví, tím se půda stihne vzpamatovat a dostat do sebe živiny. To se ale týká záplavových oblastí, nicméně v období posledních 5-6 let se záplavy vyskytují i v oblastech, kde na ně zvyklí nebyli a neumí na ně reagovat.

Druhý letošní projekt v Kambodže se zaměřuje na „posilování kapacit sítě ADRA“. Co to znamená?

Budování kapacit v podstatě znamená rozvíjení určitých dovedností či znalostí. My se zaměřujeme na oblast zvanou „CoL-MEAL“ (Community Led Monitoring, Evaluation, Accountibility and Learning). CoL-MEAL je tedy zkratkou pro posuzování či odhalování potřeb určité komunity. A měla by to být právě místní komunita, kdo určuje, jaké zásahy či jaká pomoc je potřeba. Jde nám o to, aby byli místní zapojení do našich aktivit od začátku až do konce, tedy od vymýšlení projektu až po jeho úspěšnou realizaci. To vede k větší udržitelnosti, protože pokud jsou místní komunity zapojeny od začátku, tak potom považují dané postupy či aktivity za své, podílí se na nich a projevují iniciativu i z dlouhodobého hlediska. Oni ostatně nejlépe vědí, co je pro ně dobré a co je nejvíce potřeba. CoL-MEAL je velice specifický obor, protože je zde potřeba člověk, který umí s lidmi pracovat a umí je vtáhnout, zapojit. A právě v tom budeme školit lidi z ADRA Kambodža.

Jak se mohou do pomoci lidem v Kambodže zapojit naši čtenáři a čtenářky?

Samozřejmě mohou finančně podpořit Adru a darovat tak peníze organizaci, která má v pomoci druhým potřebné know-how. Chápu, že ne každý má peníze na podporu humanitární organizace, ale i malá částka se počítá. A pak takový můj osobní tip je, že pokud člověk rád cestuje, je to dobrý způsob, jak danou zemi podpořit. Existují i různé formy tzv. „komunitního turismu“, kdy můžete přespávat u místních a na oplátku jim pomáhat například na farmách. Stránka nabízející tyto možnosti je například Workaway. Je to skvělý způsob, jak místní lidi podpořit a poznat jejich zemi i kulturu.

Pomozte i vy předcházet katastrofám

Naši pomoc v Kambodže můžete podpořit darem na konto veřejné sbírky 66888866/0300, variabilní symbol 381. Další humanitární projekty můžete podpořit online prostřednictvím formuláře Darujme.cz. Děkujeme, že jste tu s námi pro druhé.

Projekt podpořili

Projekt je podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci humanitární pomoci poskytované do zahraničí.