BanglaKids a Čalantika dávají dětem šanci na lepší budoucnost
BanglaKids a Čalantika dávají dětem šanci na lepší budoucnost
Vzdělání je cestou z chudoby, příležitostí k lepšímu zaměstnání a možnostem obživy. Proto je vzdělávání jednou z našich priorit a zaměřují se na něj hned dva naše dlouhodobé programy: BanglaKids a Čalantika. Pravidelným návštěvníkům a návštěvnicím našeho webu jistě nemusíme „Bangla“ a „Čala“, jak v naší adří hantýrce programy zkráceně nazýváme, dlouze představovat. Pro nově příchozí ale připomeňme, že oba programy pomáhají bangladéšským dětem z chudých poměrů chodit do školy a pokrýt náklady s tím spojené.
Co nového u BanglaKids
Na vesnických a internátních školách poskytujeme dětem vzdělání, stravu i lékařskou péči. Program BanglaKids funguje na principu adresné pomoci, konkrétní dárce či dárkyně tedy podporuje ve studiu konkrétní dítě pravidelným příspěvkem. Se „svým“ dítětem také mohou být dárci prostřednictvím dopisů v kontaktu nebo se s ním i osobně setkat v Bangladéši. Za dobu existence programu jsme již pomohli více než 7200 dětem!
Ďakujeme za list aj za fotky, vždy sa z toho celá rodina veľmi tešíme. Vždy si pri tom uvedomíme, ako málo sme vďační za všetky pre nás obyčajné veci, čo máme.
– dárkyně BanglaKids
banglakids v roce 2022
1285
podporovaných dětí
86
studujících VŠ
18
vesnických škol
8
internátních škol
1
městská škola
Začátek letošního kalendářního roku, který se v Bangladéši kryje s rokem školním, byl bohužel ještě poznamenán pandemií koronaviru. Jen chvíli poté, co byly školy po dlouhých měsících znovu otevřeny, přišlo koncem ledna další uzavření na několik týdnů. Během těchto vynucených prázdnin jsme dětem a jejich rodinám na vesnicích stejně jako při předchozích dlouhých uzavírkách poskytovali potravinové balíčky.
Tančila jsem radostí, že zase máme co jíst
Jmenuji se Bristy. Naše škola v Laxmonpur byla kvůli covid-19 dlouho zavřená. Nemohla jsem chodit do školy. A já tak ráda chodím do školy a čtu. Můj otec je chudý dělník, pracuje na poli a vydělává peníze pro rodinu. Kvůli lockdownu se ale všechny práce zastavily. A můj otec už nemohl pracovat, takže jsme neměli peníze, a on se trápil. Jedli jsme nepravidelně. A potom jsem zjistila, že nám bude prostřednictvím dárců poskytnuta potravinová pomoc ze školy. Když jsem dostala balíček s jídlem, tančila jsem radostí, že máme zase co jíst.
Od 22. února už jsou naštěstí školy znovu otevřené a my jsme se zase mohli vrhnout naplno do práce. Kromě adresné pomoci v oblasti vzdělávání, potravinové i lékařské péče vylepšujeme stávající školy, provádíme rekonstrukce školních prostor, zkvalitňujeme zdroje pitné vody na školách a realizujeme další tzv. „podpůrné“ projekty. A tak jsme například počátkem roku předali nový traktor, který ve škole SAMS připravuje půdu pro sadbu zeleniny a dalších plodin, kterými škola zkvalitňuje jídelníček svých svěřenců. Pustili jsme se do stavby kuchyně ve škole Ambari na jihu Bangladéše a za pár týdnů už v ní paní kuchařka mohla připravovat dětem místní dobroty. Zahájili jsme také stavbu sušárny a prádelny v internátní škole SAMS. V červnu měly děti „velké prázdniny“, které trvají téměř měsíc, do školy se vrátily k 1. červenci.
Bohužel přišla další špatná zpráva – sever Bangladéše v červnu postihly nejhorší povodně za posledních 122 let. Společně s místními kolegy jsme proto organizovali rychlou potravinovou pomoc, na které se podíleli i naši laskaví dárci a dárkyně. Děkujeme
Vůbec největší radost pak máme z úspěchů „našich“ BanglaKids. Dvě z nich, studentky Shuva a Sonoty, dokončily vzdělání na internátní škole BASC, kde získaly dokonce bakalářský titul! Těší nás to o to víc, že jejich oborem je pedagogika a obě dívky jsou tak na cestě stát se učitelkami. Doufáme, že třeba v některé z našich škol.
Když po těch letech na BanglaKids vidím, jak se z dětí stali dospělí, kteří mohou být např. zdravotními sestrami či všeobecnými ošetřovateli, jak si to přáli, mám z toho opravdu radost.
– Šárka Hejnáková, koordinátorka programu
A co Čalantika?
Čalantika je jméno jednoho z největších slumů v bangladéšské Dháce. Je to ale i název našeho vzdělávacího centra pro chudé děti a jejich rodiny. Zaměřujeme se na ty nejzranitelnější, Čalantika jim zajišťuje každý všední den systematickou bezplatnou výuku, učebnice a školní potřeby, teplé jídlo i lékařskou péči.
Čalantiku letos pravidelně navštěvuje 80 dětí od 1. do 5. ročníku (v Bangladéši je povinná školní docházka jen pětiletá). Dalších 41 dětí patří mezi naše “odchovance”, kteří pokračují ve vzdělávání na škole UCEP. Jsou nadále podporováni ve studiu za pomoci naší partnerské organizace ADRA Korea. Zůstáváme v kontaktu a občas se s nimi v Čalantice vídáme. V lednu nás čekaly nepříliš populární, ale o to důležitější zubní prohlídky a zákroky. Ani Čalantice se nevyhnula únorová uzavírka kvůli koronaviru, dětem jsme tedy dávali obědy s sebou do krabiček, tzv. „lunch to go“. Po rozvolnění jsme pokračovali také v kurzech gramotnosti pro matky našich školáků. Více než čtvrtina žen v Bangladéši totiž neumí číst a psát. Tento fakt ovlivňuje nejen možnosti uplatnění jich samotných, ale i jejich dětí. Cílem našich kurzů ale není jen zvýšení základní gramotnosti, ale i celkové rozšíření znalostí, povídáme si například o lidských právech či právech dětí a dalších důležitých tématech.
Sumaya - budoucí učitelka?
Rodiče malé Sumayi se přestěhovali do Dháky za vidinou lepší práce, když jí byly pouhé 4 měsíce. Maminka začala vypomáhat v několika domácnostech bohatších rodin, tatínek takové štěstí neměl. Celý život se živí jako námezdní dělník, který jednou práci sežene, podruhé ne. Nějakou dobu žila rodina jen z jídla, které maminka dostávala od svých zaměstnavatelů. Nyní už na živobytí přispívá i Sumaiyaina sestra Jhumur, která pracuje v textilní továrně. Celkový měsíční příjem rodiny se pohybuje okolo 15 000 taka (cca 3 900 Kč), na druhé straně výdaje za pronájem příbytku, jídlo a nezbytnou zdravotní péči se šplhají taktéž k 15 000 taka. Smutná matematika… Sumaiya pilně studuje a touží se stát učitelkou, aby pomohla s rodinnou finanční situací a přispěla tak k lepšímu životu. Podle paní učitelky Riny je velmi nadaná a učí se opravdu rychle, jejím nejoblíbenějším předmětem je angličtina. A svoje znalosti předává dál, pravidelně doučuje mladší děti ze slumu.
V dubnu díky podpoře našich dárců a dárkyň vyrostl v Čalantice tzv. „health camp“ a všechny děti prošly celkovou zdravotní prohlídkou. Před prázdninami pak proběhlo setkání s rodiči podporovaných dětí. Diskutovali jsme o každodenních výzvách, o pokroku dětí i přínosu Čalantiky pro děti i celou rodinu. Taková setkání dávají rodičům příležitost podílet se na utváření projektu a nám přináší cennou zpětnou vazbu, abychom mohli reagovat na to, co děti i rodiče opravdu potřebují. A ačkoli byly prázdniny, my jsme měli nadále otevřeno. I když nemusí do školy, chodí se sem děti rády učit a hrát si s kamarády. Čalantika je prostě oblíbená a nás to nesmírně těší!