Bangladéš

Materiální pomoc Rohingům

Kdy

2017

Co

Snížíme rizika plynoucí z humanitární krize. Poskytneme důstojnější podmínky pro život nejzranitelnějším rodinám.

Kde

Bangladéš

Proč pomáháme právě v Bangladéši

Násilný konflikt, který vypukl 25. srpna 2017 v regionu Rakhine na severu Myanmaru (dříve Barma), přiměl 655 500 příslušníků etnika Rohingů k útěku z Barmy do uprchlického tábora u města Cox´s Bazar v sousedním Bangladéši.

Tito lidé použili většinu svých prostředků na náklady na cestu a budování provizorních přístřešků. V současnosti jsou odkázaní na humanitární péči mezinárodních organizací, neboť Bangladéš, jakožto velmi chudá země patřící mezi deset států s nejvyšší hustotou zalidnění na světě, nemá dostatek zdrojů pro přijetí takto vysokého čísla nově příchozích.

Vzhledem k rychlosti, s jakou situace eskalovala, jsou kapacity humanitárních organizací zcela přetížené. Od podzimu 2017 situace vyústila v nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi na světě.

V Bangladéši jsou Rohingové vystaveni zneužívání a útlaku. Většina z více než půl milionu Rohingů, kteří našli útočiště v Bangladéši, prožila trauma na pozadí násilného konfliktu a nyní žije ve velmi náročných podmínkách. Základní služby, které byly dostupné před započetím migrační vlny, jsou nyní kvůli masivnímu nárůstu počtu migrantů velmi omezené.

V nově vznikajících neoficiálních táborech téměř chybějí sanitační zařízení, což zvyšuje riziko šíření epidemií nakažlivých nemocí. Kvůli nedostatku přístřešků poskytujícího soukromí a zároveň chybějícímu osvětlení se zvyšují bezpečnostní rizika především pro ženy a mladé dívky, které se stávají obětmi obchodu s bílým masem a znásilňování.

Komu a jak jsme pomohli

V Bangladéši jsou Rohingové označováni za takzvané „UMNs“ (unregistred Myanmar nationals) – neregistrované státní příslušníky Barmy – a nemohou tak získat status uprchlíka. Bez tohoto statusu nemají přístup ke vzdělávání ani k legální práci a jsou tak vystaveni zneužívání a útlaku. I přes existenci repatriační dohody, kterou Barma s Bangladéšem podepsaly 23. 11. 2017, není pravděpodobné, že se budou moci v blízké budoucnosti do svých domovů v Barmě vrátit.

ADRA je součástí mezinárodní sítě neziskových organizací, které spravují uprchlická zařízení. Ve spolupráci s ostatními organizacemi, které jsou v oblasti přítomny a po analyzování situace, identifikovala ADRA hlavní oblasti pomoci.

ADRA plánuje poskytnout nejpotřebnějším rodinám v oblasti Cox’s Bazaru následující pomoc:

  • kuchyňské vybavení
  • hygienické balíčky
  • oblečení a nepotravinovou pomoc.

Pomoc Adry zajistí těmto rodinám základní důstojné podmínky pro život, stabilizuje jejich situaci a zmírní tak stres, kterým většina Rohingů prošla. Ve spolupráci s dalšími organizacemi tak pomůže vytvořit prostředí, ve kterém budou eliminována rizika vyplývající ze vznikající humanitární krize.

kdo jsou Rohingové

Muslimští Rohingové, kteří v Barmě již staletí žijí, jsou v převážně budhistické zemi vystaveni dlouhodobé diskriminaci. Jedná se o jedno z mnoha barmských etnik, žijící ve státu Rakhine, nejchudším regionu Barmy. Mají svou kulturu a tradice a vnímají sami sebe jako potomky arabských obchodníků.

Barmské úřady považují Rohingy za přistěhovalce z Bangladéše, a upírají jim státní občanství a s tím spojené nároky na svobodu pohybu, přístup ke zdravotnictví či vzdělání. Rohingové například nemohou bez povolení úřadů volně cestovat.

V poslední době čelili Rohingové sílící diskriminaci jak ze strany barmské veřejnosti tak násilným činům ze strany barmské armády. Po útoku militantních radikálů ze strany Rohingů na policejní stanice v Barmě v srpnu 2017, spustila barmská armáda sérii operací, o nichž tvrdí, že se jednalo o zásahy proti radikálům. Humanitární organizace v čele s Lékaři bez hranic ale registrovaly masivní zásahy proti civilnímu obyvatelstvu. Téměř 6700 Rohingů bylo zavražděno v měsících po začátku konfliktu. Ve státě Rakhine bylo vyhlazeno téměř 300 vesnic. Ženy a dívky byly znásilňovány. OSN tak mluví o genocidě.

Zavřít