ADRA Česká republika

JSME TU S VÁMI PRO DRUHÉ

Array ( [0] => stdClass Object ( [id_category] => 42 [id_type] => 8 [id_alias_category] => [id_podstromu] => [id_parent_category] => 1 [id_document] => [id_root_node] => 1 [id_modul] => 10 [id_user] => 3 [id_layout] => [title] => Novinky [is_container] => [is_prefered] => [is_hide_column] => [is_perex] => [is_private] => [is_deleted] => [address] => [url] => novinky [urlfull] => novinky [password] => [poradi] => 24 [hloubka] => 1 [left_node] => 1436 [right_node] => 1437 [id_menu_vertical] => 928 ) )
Main banner

ADRA > Novinky

 

Vojtěch Marek o monitorovací cestě v Etiopii: „Místní lidé si váží naší práce.“

14.8.2018

Koordinátor zahraničních projektů Adry, Vojtěch Marek, se nedávno vrátil z monitorovací cesty po Etiopii. V následujícím rozhovoru se s námi podělil o úspěchy, ale i výzvy, kterým ADRA v regionu Afar čelí. Jaké bylo Vojtovo setkání s místními kolegy i obyvateli, kterým pomáháme a jaké byly nejkurióznější situace, které na své cestě zažil? Na to odpovídá v následujícím rozhovoru.

Co bylo cílem Tvé cesty po Etiopii?

Monitorovací cesty, tedy návštěvy zemí, kde spolupracujeme, se dělají z různých důvodů. Cílem té mé bylo zahájit dva nové humanitární projekty. Co ale vnímám jako největší přínos pobytu, bylo setkání s kolegy, kteří přímo na místě pracují. To je dnes vzhledem k technologickému vývoji hodně opomíjeno, ale myslím si, že osobní setkání je pořád nezbytnou součástí společné práce.

Zmínil jsi, že je pro Tebe důležité navázat osobní kontakt s kolegy z Etiopie. Trávili jste volný čas společně?

Vidět se s lidmi, se kterými pracuji je důležité pro to, že samotná práce s nimi je posunuta do osobní roviny. Lépe se na dálku domluvím s kolegou, se kterým jsem například strávil několik dní přesouváním se do projektových lokalit. Také mohu lépe odhadnout, na koho konkrétního se obrátit ve specifických otázkách. V neposlední řadě je pak důležité si upřesnit pravidla komunikace.

O volném čase se během monitorovacích cest dá jen těžko mluvit. Ikdyž je pracovní čas běžně osm hodin, reálně zbylý čas strávím přesuny, aklimatizací a dalšími schůzkami. Snažím se využít příležitosti a stihnout toho vyřídit v omezeném čase více, klíčové je si ale pohlídat vlastní zdraví, i na úkor pracovního nasazení.

Je v Etiopii běžnější oddělovat více pracovní a osobní život nebo naopak z toho, co jsi mohl pozorovat?

To nevím, Etiopie má 100 milionů obyvatel, mnoho etnik a různorodé životní styly a přístupy. Určitě se nedá srovnávat například život pastevce na venkově s městským prostředím. U tradičního přístupu k práci, například na venkově, je práce více součástí osobního života. Při hospodaření s dobytkem se myslím hůře hledá čas na odpočinek. To bylo vidět i na úrovni regionální kanceláře Adry v Afaru, kde se pracovní doba zaměstnanců musí přizpůsobit tamním zvyklostem. Proto také v regionech zpravidla pracují místní obyvatelé, kteří dobře znají tamní prostředí. Při práci v kanceláři je naopak oddělování pracovního a osobního času lépe možné, osobně to považuji za důležité.

Proč je potřeba pomáhat právě v regionu Afar?

Afar je region na východě země. Na rozdíl od západní části, náhorní plošiny, je tento region velice suchý a teploty se celoročně pohybují okolo 40 stupňů Celsia. V posledních letech jsou místa, kde byl dříve porost, vyschlá. V kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou a velkými vzdálenostmi mezi vesnicemi je pro mnoho lidí v regionu velice náročné najít stabilní zdroj obživy.

Jak konkrétně ADRA přímo na místě pomáhá?

Jedním z hlavních témat, kterým se v projektu zabýváme, je nedostatečný přístup k vodě. V minulém roce se nám podařilo vybudovat v oblasti Awra (administrativní jednotka regionu Afar – pozn. redakce) solární panely, které nahradily dieselový agregát. Dieselový agregát, který poskytla vláda, nebyl v provozu z důvodů obtížné dostupnosti nafty v lokalitě. Díky solárním panelům můžou místní čerpat podzemní vodu a využít ji jak pro sebe, tak i pro svůj dobytek. V podobných aktivitách, jež podporují lokální komunity, letos pokračujeme. Na všech našich projektech spolupracuje místní obyvatelstvo, které se přímo podílí například na stavbě a opravách vodních kanálů.

Jaké jsou podle Tebe překážky, na které etiopští koordinátoři projektu naráží při jeho realizaci?

Při práci v regionu, který je od kanceláře vzdálený půl dne jízdy terénním autem, se zaměstnanci organizace ADRA potýkají s mnoha problémy. Často se stává, že se důležité informace z centrály dostanou do terénu až za několik dnů kvůli chybějícímu signálu. Také zdroje financí i materiálu je náročné zprostředkovat. Dalším úskalím je nedostatek zaměstnanců, se kterým se někdy potýkáme také u nás.

Setkal ses přímo se zástupci komunit, kterým ADRA pomáhá?

Ano, setkal. Tamější obyvatelé si velmi váží naší práce, hlavně díky tomu, že vidí reálné výsledky a přímé zlepšení jejich životů.

Co Tě nejvíce překvapilo na způsobu života Etiopanů?

V regionu, který jsem navštívil, mě překvapilo, že i za velice náročných podmínek jsou lidé schopni se o sebe postarat a radovat se ze života, který žijí. To by se myslím dalo aplikovat i v kontextu dalších takzvaně rozvojových zemí.

Jaký nejsilnější zážitek sis z cesty přivezl?

Jak jsem zvracel z auta před skupinou domorodců :). Vypadalo to, že jsem byl první běloch, kterého viděli zvracet a dost možná i první běloch, kterého kdy vůbec viděli. Hned na druhém místě je to zkušenost z místní dopravy, která obstojně konkuruje i jihoasijskému standardu. A nakonec jsem od místních pastevců dostal darem malé kůzle, to byl také velmi silný zážitek.

Co jsi pak s kůzletem dělal?

Daroval jsem darované kůzle kolegovy Samsonovi, který vede v regionu Afar pobočku Adry. Veřím, že se o kůzle postará tak dobře, jako se stará o projekty, které má v této oblasti na starost. Obdivuji práci, kterou jsou v regionální kanceláři schopni odvést, v pro nás velice nelehkých podmínkách. Sucho a horko, které se v průběhu posledních let v oblasti Sahelu zhoršuje, značně ztěžuje živobytí tamních obyvatel.

 

Je něco, s čím ses v Etiopii setkal, a v České republice to postrádáš?

Například s jejich tradiční kuchyní, ta je totiž výborná. Národní jídlo indžera, tedy kynutá palačinka s octovou chutí, je jídlo, které u nás nenajdeme a je velmi lahodné. Na ulicích města pak bylo běžné dát si kávu s lístky byliny Routy vonné, která dodala kávě specifickou chuť.

To zní exoticky. Ještě mě zajímá - naučil ses před cestou nějaká etiopská slova pro běžnou komunikaci s místními? Máš nějaké oblíbené etiopské slovo?

Mé oblíbené slovo je „Indžera“ a hned na druhém místě „inshallah“, které se často používá v kontextu, kde není jasné, jak daná situace dopadne.

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme Vojtovi i etiopské Adře mnoho úspěchů při realizaci dalších projektů.

Projekt je podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci humanitární pomoci poskytované do zahraničí.



Kategorie: Etiopie - Posílení odolnosti vůči změnám klimatu a nedostatku potravin a zlepšení živobytí rodin pastevců v regionu Afar



Fotogalerie