ADRA Česká republika

JSME TU S VÁMI PRO DRUHÉ

Array ( [0] => stdClass Object ( [id_category] => 42 [id_type] => 8 [id_alias_category] => [id_podstromu] => [id_parent_category] => 1 [id_document] => [id_root_node] => 1 [id_modul] => 10 [id_user] => 3 [id_layout] => [title] => Novinky [is_container] => [is_prefered] => [is_hide_column] => [is_perex] => [is_private] => [is_deleted] => [address] => [url] => novinky [urlfull] => novinky [password] => [poradi] => 24 [hloubka] => 1 [left_node] => 1286 [right_node] => 1287 [id_menu_vertical] => 928 ) )
Main banner

ADRA > Novinky

array(1) { [0]=> object(stdClass)#196 (26) { ["id_category"]=> int(42) ["id_type"]=> int(8) ["id_alias_category"]=> NULL ["id_podstromu"]=> NULL ["id_parent_category"]=> int(1) ["id_document"]=> NULL ["id_root_node"]=> int(1) ["id_modul"]=> int(10) ["id_user"]=> int(3) ["id_layout"]=> NULL ["title"]=> string(7) "Novinky" ["is_container"]=> bool(false) ["is_prefered"]=> bool(false) ["is_hide_column"]=> bool(false) ["is_perex"]=> bool(false) ["is_private"]=> bool(false) ["is_deleted"]=> bool(false) ["address"]=> string(0) "" ["url"]=> string(7) "novinky" ["urlfull"]=> string(7) "novinky" ["password"]=> NULL ["poradi"]=> int(24) ["hloubka"]=> int(1) ["left_node"]=> int(1286) ["right_node"]=> int(1287) ["id_menu_vertical"]=> int(928) } }

 

Seniorů přibývá a chybí jim důstojný život

1.10.2013

Den seniorů, který připadá na 1. října, u nás každoročně slaví stále více lidí. V polovině století budou tvořit důchodci třetinu české populace. Žijí ve stále se zhoršujících podmínkách.

V Česku žijí necelé tři miliony důchodců. Jak se mají? Podle toho, nač jim vyjdou peníze. Průměrná výše starobního důchodu je totiž necelých jedenáct tisíc korun. A bude hůř. Zatímco důchodců má přibývat, peněz ubyde. Z  24 tisícové výplaty vyměřily úřady ještě před dvěma lety desetitisícový důchod, v roce 2050 dostane důchodce necelých šest tisíc (zdroj společnost Kapitol).

Raději doma než do domova

Senioři, kteří ztrácejí soběstačnost, bývají umísťování v domovech, avšak ne vždy se tam dostanou. V současné době je v Česku k dispozici jen asi padesát tisíc míst v seniorských domovech. Kapacita je omezená a podle odborníků se nebude dostatečně rychle zvětšovat.
Zatímco v roce 2010 připadalo na jedno místo 31 osob nad 65 let, v roce 2020 jich bude v pořadníku okolo padesáti.

To je jeden z důvodů, proč se nakonec o seniora postará rodina, byť ji to stojí mnoho odříkání a času. Pro seniora je to však přijatelnější. „Je to vždy oběť pečujících členů rodin, co činí péči uskutečnitelnou. Péče státu a jeho institucí naopak nemá tuto přizpůsobivost. Dodržuje v optimálním případě standardy péče, ale není schopna plně nahradit péči rodiny,“ upozorňuje prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.

Průzkum realizovaný v rámci Institutu sociologických studií FSV UK ukázal, že rodiny, které svým blízkým pravidelně pomáhají, tím mnohdy týdně stráví 48 hodin. Nezbytná osobní péče o seniora zabere rodině až 62 hodin za týden. O své stárnoucí příbuzné se v Česku každodenně stará 80 tisíc rodin.

Důchodci mohou tiše trpět

Mezi Čechy staršími 59 let je víc žen. Ty trpí v důsledku ztráty partnera a čelí riziku osamělosti. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2008 je pro ně velmi důležitý kontakt s okolím a pocit bezpečí. Alena Stisková vede v Havířově - Šumbarku klub seniorů. Z devadesáti procent jsou jeho členy ženy. „Scházíme se dvakrát týdně v klubovně, kde si uvaříme čaj nebo zahrajeme karty a povíme si, co je nového. To nás drží nad vodou. Je nás ale málo. Spousta dalších seniorek nemůže chodit a nedojde sem. Jsou věčně samy.“

Důchodci se mnohdy ocitají v podřízené pozici, což je stresuje. Zažívají nepříjemné pocity hlavně u lékaře, ale někdy i ve vlastní rodině, kdy za ně mají tendenci rozhodovat ostatní. Postrádají důstojnost a respekt. Není proto výjimkou, že se u seniorů objevují deprese a sociální vyloučení.

Důchodci teskní, trápí je samota

Nezastupitelnou roli v péči o staré osamělé lidi hraje nestátní neziskový sektor a dobrovolníci. V Česku se dobrovolnictví věnuje také nevládní nezisková organizace ADRA.

Dobrovolníci docházejí za důchodci do domovů seniorů nebo hospiců a dělají jim jednou až dvakrát týdně společnost. David Marko z Frýdku-Místku, kde vzniklo první dobrovolnické centrum Adry, chodí do hospicu pravidelně. Pracuje jako programátor a povídáním s osamělými lidmi si dobíjí ztracenou energii. Svého prvního „svěřence“, paní Vlastu, si vybral sám ze seznamu pacientů. „Nevěděl jsem, podle čeho si mám někoho najít. Byla to jen jména bez tváře. Tak jsem to vzal abecedně,“ vzpomíná. Paní Vlasta si ho hned oblíbila. Každou návštěvu mu vyprávěla historky z mládí. On jí zase četl z časopisů. Na pyžamovém plese v jídelně, kde aspoň na chvíli všichni pacienti zapomněli na umírání, si prý dokonce zatančili. „Byl to pro mě zážitek. Pacienti většinou vědí, že to s nimi nevypadá dobře. A najednou jsou okamžiky, kdy na svá trápení zapomenou,“ líčí.

ADRA dobrovolníky školí a řídí

Dobrovolníci z organizace ADRA působí v 27 obcích a městech v Česku. Celkový počet pravidelných dobrovolníků Adry je asi 1600, kromě seniorů se věnují se také lidem v nemocnicích nebo dětem v dětských domovech a ústavech. V roce 2012 navštěvovalo seniory celkem 978 dobrovolníků v 76 zařízeních sociálních služeb.



Kategorie: Dobrovolnictví